Německý herec Götz George měl raketový start. Před kamerou se poprvé objevil už jako patnáctiletý a rovnou po boku Romy Schneiderové. V 60. letech si zahrál v několika „mayovkách", diváky ale dodnes baví nejvíce jako svérázný komisař Horst Schimanski. Role populárního „Schimiho" Georgeho sice proslavila nejvíce, na svém kontě má ale řadu dalších ceněných filmových i divadelních rolí, za které dostal několik prestižních cen.
Už i jeho rodiče byli herci
George se narodil před 75 lety, 23. července 1938 v Berlíně slavnému hereckému páru Bertě Drewsové a Heinrichu Georgemu. Vyrůstal v luxusní čtvrti a od malička byl zvyklý pohybovat se mezi filmovými hvězdami. Pak ale otec v roce 1946 zemřel v Sověty řízeném internačním táboře a sladkému životu byl konec. Mimochodem život Heinricha Georgeho nyní připomene televizní drama, ve kterém slavného herce ztvární právě jeho vlastní syn.
Už v jedenácti letech Götz George začal koketovat s divadlem, ale matka se snažila prosadit názor otce, který si nepřál, aby se jejich synové věnovali herectví. Názor změnila až poté, co je navštívil známý režisér, kterému mladý Götz padl do oka. Hercem se nakonec stal i Georgův starší bratr Jan.
Götz George začal hrát v berlínském divadle Hebbel, studoval herectví a v patnácti letech si poprvé stoupnul před kameru. Ve filmu Šeříky až bílé začnou kvést si zahrál po boku Romy Schneiderové. Za roli ve filmu Jacqueline (1959) dostal první ocenění.
Diváci si nekonvenčního policistu zamilovali
Pak se objevil ve filmech o indiánském náčelnímu Vinnetouvi a od konce 60. let začal účinkovat v televizních seriálech a v roce 1970 měl premiéru seriál Místo činu (německy Tatort). Nejdřív se tento cyklus stěhoval z jednoho města do druhého a střídali se také policisté. Klíčový okamžik nastal v roce 1981, kdy na komisařství v Duisburgu nastoupil chlápek, který se hodně odlišoval od svých kolegů. Zpočátku se proti nekonvenčnímu komisaři ozývaly výhrady nejen z řad policie, diváci si ale „Schimiho“, který se měl narodit kdesi v Polsku, hned oblíbili.
Roli, která ho měla později proslavit, ale nejdříve odmítl: „Původní Schimanski měl pocházet z Duisburgu, ale měl být vrchním komisařem s kravatou. Jenže já Duisburg znám, v nažehleném obleku by tam toho nikdo moc nenavyšetřoval. Ale pak jsem šel jednou kolem army-shopu a uviděl ve výloze americký béžový parker. A to bylo to pravé pro Schimanského.“ Tvůrci seriálu souhlasili – a udělali dobře. Vojenská bunda se stala Schimanského poznávacím znamením a podle mnohých diváků její věhlas převyšuje snad jen baloňák poručíka Columba.
Komisařův filmový parťák umřel na infarkt
Schimanského si George zahrál v několika desítkách dílů a několika celovečerních filmech. Pro české diváky je s touto postavou spojen také skvělý dabing Aloise Švehlíka. V roce 1991 se legenda na několik let odmlčela. „Autorům došla pára. Jednoduše nevěděli, co dál psát,“ bránil se George kritice, že za koncem seriálu stály jeho hvězdné manýry. V roce 1997 se ale Schimanski na obrazovky vrátil. V nových dílech nazvaných prostě Schimanski se už neobjevuje jeho věrný a uhlazený filmový kolega Christian Thanner. Eberhard Feik, který Thannera hrál, totiž v roce 1994 zemřel na infarkt a George se z jeho smrti dlouho nemohl vzpamatovat.
Herecký život Georgeho ale není jen Schimanski. Německou filmovou cenu získal například za film Výtah (1984). Výkonem ve filmu Zabiják si v roce 1995 řekl o cenu na MMF v Benátkách. Pozornost kritiky také vzbudila jeho role nacistického zločince Josefa Mengeleho ve filmu Nic než pravda (1999). V roce 2011 se drama Zivilcourage s Georgem v hlavní roli stalo nejlepším filmem při udělování 46. filmových a televizních cen Zlatá kamera v Berlíně. Kritika naopak nepřijala „hitlerovskou“ provokativní černou komedii Mein Kampf (2009), kde si George zahrál židovského spolubydlícího mladého Adolfa Hitlera.
S manželkou Loni Friedlovou, se kterou se v roce 1976 rozvedl, má George dceru Tanju. Nyní žije s novinářkou Marikou Ullrichovou. V roce 1996 ho na několik měsíců vyřadila z filmování nehoda – u jeho letního sídla na Sardinii ho přejel motorový člun s německým manželským párem. V roce 2006 byl hostem zlínského mezinárodního filmového festivalu pro děti a mládež.
Mladý svalnatý dobroduh
s podmanivě modrýma očima
Ačkoliv většina českých diváků má Götze Georgeho zafixovaného takřka výhradně jako komisaře Schimanského, mnozí ho – aniž si to uvědomují – viděli už dávno předtím. A to v hojně navštěvovaných „mayovkách“ Poklad na stříbrném jezeře, Mezi Supy a Vinnetou a míšenka Apanači. Jistě, tyhle filmy se nestaly perlami světové kinematografie a Goerge za své role mladých odvážných hrdinů schytal peprnou kritiku. Jenže hlavu si z toho nedělal a prohlašoval, že si vydělal alespoň nějaké peníze a prožil dobrodružství. Ve filmech totiž neměl dubléra a vystupoval tudíž i jako kaskadér. Ženskou část obecenstva tehdy poprvé uhranul svýma modrýma očima a vypracovaným tělem.
