Každé jaro vyvěrá v naší stodole pramen. Metr dva pod horními vraty objeví se malinký kráter, z něhož začne vytékat voda. Není to žádný vodotrysk, na potůček však vydá. Příčina tohoto jevu je zřejmá. Nad stodolou a několika dalšími chalupami je stráň, nahoře porostlá lesem. Sníh nashromážděný přes zimu se s přicházejícím jarem vsákne, posílí spodní vodu a protože ta nechce čekat se svým vývěrem až do údolí, protlačí se ven ve stodole. Nevidím v tom problém, voda k přírodě patří, jenomže teče zrovna tam, kde parkuji auto.
Stodola je průjezdná a jelikož je ve stráni (s nijak dramatickým sklonem, ale přece), voda si prorazí potůček středem. Břehy potůčku pochopitelně nejsou zpevněné a tak voda ztropí malou povodeň. Tím se stodola stává pro parkování auta nepoužitelnou. Ani teď to není problém, nechávám auto venku a věnuji se uvažování, co s danajským darem.
Využití pramene se nabízí při pohledu na palety tzv. balené vody (kontrolní otázka: jak se balí knihy, salám a holky, vědí jistě všichni, ale jak voda?) v každém supermarketu. Jasně, stanu se podnikatelem, budu stáčet vlastní vodu a prodávat ji.
Nejprve bude nutno nechat udělat důkladný rozbor v laboratoři hygienické stanice. Místní voda, vyvěrající ve stejných místech jako můj pramen, má vysokou kvalitu. Je vhodná dokonce i pro kojence. (Jak se pozná, že zrovna tahle voda chutná kojenci, jehož druhý název je nemluvně, netuším. Nemluvně je od slova nemluvit a kromě několika fantasy filmů jsem ani kojence mluvit neslyšel, natož pak chválit obyčejnou vodu.)
Kvalita vody je předpokladem jejího úspěšného prodeje, ale pouze jednou složkou celého podnikání. Bude nutno postavit nad pramenem stáčírnu. Ta bude stát pár miliónů, které pochopitelně nemám. Mám ale podnikatelský záměr a vodu a doufám, že banka pomůže.
Změřit vydatnost toku, hodit do tužky, kolik litrů nebo raději hektolitrů vyprodukuji denně a za kolik je prodám, zvládne ekonomický středoškolák za pár stovek.
Vodu bude nutno dopravovat k zákazníkovi. I tohle mám vyřešené. Soused vlastní autodopravu v počtu jednoho náklaďáku a to pro začátek stačí. Až se rozrosteme, zvětší svůj autopark, najme šoféry… můžeme nakonec být i společníky.
Nějaký peníz bude nutno investovat do reklamy. Zpočátku by stačila v místním tisku. Obyvatelé našeho regionu jsou patrioti a jistě dají přednost vodě místní před vodou neznámého původu, byť masivně podporovanou reklamou v televizi. Na tu ostatně taky dojde, protože správný podnikatel své první zisky investuje do rozvoje firmy a do reklamy. A další vydělané prostředky už budou k dispozici pro volné užití…
Plánování projektu zabralo letos víc než týden. Osmý den jdu zkontrolovat vydatnost pramene – a co nevidím? Voda nevyvěrá žádná. Uprostřed stodoly pozvolna vysychá prázdné korýtko a po několika dnech budu parkovat opět pod střechou.
Z podnikání nebylo zase nic. Ale, teď mě napadá: co zkusit politiku? Poslaneckou sněmovnu? Chytám se za hlavu. Vymýšlel jsem zbytečnosti. V politice, tam jsou přece koryta, která nevysychají! A investice? Stačí zbláznit přiměřené množství lidí, aby vás zvolilo, a na čtyři roky je vystaráno. Za tuto dobu si šikovný člověk vytvoří solidní okruh známých a kamarádíčků z vyšších vrstev a kdo ví? Může ho čekat i slibná kariéra!
| Z archivu - náš portál obsahuje cca 2500 čtenářských příspěvků, nejrůznějších příběhů ze života, vzpomínek, ale i cestovatelských tipů, rad či gastronomických receptů. Připomeňme si vybrané příspěvky, které obohatily tento portál. Patří k nim i tento, který jste si právě přečetli. |
