Byla první ženou ve vesmíru, ale také dosud jedinou ženou v historii, která se na Zemi z oběžné dráhy dívala z vesmírné lodě úplně sama. Ruska Valentina Těreškovová (76) odstartovala před 50 lety 16. června do kosmu v lodi Vostok 6, koncipované jen pro jednu osobu (stejně jako dva roky před ní první člověk ve vesmíru Jurij Gagarin). Na orbitě strávila tehdy téměř tři dny, 48krát obletěla zeměkouli a v dalších 19 letech zůstala jedinou kosmonautkou na světě.
Další žena následovala dnes poslankyni a penzionovanou generálmajorku Těreškovovou do vesmíru až v srpnu 1982 a byla to opět Ruska. Světlana Savická tehdy také jako první žena vystoupila do volného vesmíru. Američané, s nimiž dříve Sovětský svaz ve studené válce "bojoval" na Zemi i ve vesmíru, vyslali první ženu na oběžnou dráhu (Sally Rideovou) až v červnu 1983.
Z prvenství málem tragédie
Loď Vostok 6, dlouhá 4,5 metru a 2,5 metru v průměru, odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu 16. června 1963 v půl čtvrté odpoledne tamního času. V tu dobu už dva dny na orbitě létal v lodi Vostok 5 ruský kosmonaut Valerij Bykovskij (hlásil se jako jestřáb), k němuž se Těreškovová (hlásící se jako čajka) během svého letu přiblížila na pět kilometrů. Oba kosmonauti se na Zem vrátili 19. června 1963. Návratová kapsle, v níž přistála Těreškovová, je nyní v muzeu ve městě Koroljov.
V nedávném rozhovoru Těreškovová poprvé připustila, že její let mohl dopadnout tragicky kvůli chybě v naprogramování letu. Kritickou situaci prý tehdy nahlásila generálnímu konstruktérovi Sergeji Koroljovovi. Vzápětí dostala nová data, jimiž upravila program, a loď zdárně přistála. O problémech prý pak musela z politických důvodů mlčet.
Šlo o poslední let lodi Vostok, po níž následovaly dva lety lodě Voschod, přičemž ten první v říjnu 1964 byl prvním letem vícečlenné posádky do vesmíru v dějinách. Od roku 1967 létá Rusko do vesmíru s loděmi Sojuz.
Pomohly dělnický původ a strana
Valentina Těreškovová se narodila 6. března 1937 v rodině traktoristy a švadleny ve vesnici Bolšoje Maslennikovo v Jaroslavské oblasti. Právě dělnický původ jí později pomohl, že byla vybrána jako první sovětská kosmonautka. Po základní škole pracovala v závodě na výrobu pneumatik a od roku 1955 jako tkadlena v Jaroslavli. Při práci studovala střední průmyslovou školu textilní, kterou ukončila v roce 1960. Týž rok byla jako amatérská parašutistka přijata do oddílu kosmonautů. Dva roky nato vstoupila do komunistické strany (členkou byla do roku 1991). V roce 1962 byla vybrána z původně několika stovek adeptek jako první žena sovětského programu pro let do vesmíru.
Po historickém letu propagovala slávu sovětské kosmonautiky. Cestovala po spřátelených socialistických zemích, kde přednášela a sbírala ocenění. Její první zastávkou při zahraničním turné bylo v roce jejího vesmírného prvenství Československo, jež poté navštívila ještě několikrát. Svou zemi reprezentovala například i na konferenci OSN pro mezinárodní rok žen v Mexiku v roce 1975.
Velká profesní i politická kariéra
Těreškovová vystudovala v letech 1964-1969 vojenskou leteckou akademii a v roce 1977 získala doktorát. Od roku 1969 do roku 1997 byla instruktorkou výcviku kosmonautů. V roce 1995, dva roky před penzionováním z armády, se stala generálmajorem.
V polovině šedesátých let také vstoupila do politiky – od roku 1966 do roku 1989 byla poslankyní Nejvyššího sovětu SSSR, v letech 1971 až 1989 byla i členkou ústředního výboru komunistické strany. Do vyšší politiky se vrátila v roce 2008, kdy zasedla v oblastní dumě své domovské Jaroslavské oblasti. V roce 2011 byla zvolena do Státní dumy, dolní komory parlamentu na kandidátce strany Jednotné Rusko.
Těreškovová byla dvakrát vdaná. Prvního sňatku s kosmonautem Andrijanem Nikolajevem (1929-2004) v listopadu 1963 se účastnila řada politiků, včetně vůdce Nikity Chruščova. Následující rok v červnu se páru narodila dcera Jelena (dnes lékařka), která se tak stala prvním dítětem na světě, jehož oba rodiče byli ve vesmíru. Podruhé se Těreškovová vdala za šéfa ústavu traumatologie a ortopedie Julije Šapošnikova (1931—1999).
