Třebaže většina lidí ve středoevropských a západoevropských zemích Evropské unie nadává na ekonomickou krizi, málokdo tuší, jak skutečná krize vypadá. Dobře to však vědí v Řecku, jehož vlády mnohaletým životem na dluh přivedly zemi na pokraj chudoby.
Ředitel jedné z řeckých základních škol Leonidas Nikas vždy vídával, jak si děti hrají, smějí se nebo sní o budoucnosti. V posledních měsících si ale začal všímat i jiných jejich činností, které by v členském státě EU rozhodně nečekal: školáci se vyptávají spolužáků, jestli jim nezbylo něco k svačině, některým doslova kručí v břiše, píše list The New York Times.
„Doma nejedl téměř nic,“ řekl o jedenáctiletém Pantelisovi Petrakisovi. Ředitel školy poblíž přístavu Pireus se proto vydal za jeho rodiči. Ti se cítili velmi trapně, ale přiznali, že už dlouhé měsíce nemohou sehnat práci, úspory utratili a nyní žijí jen z malých přídělů těstovin a kečupu. „Ani v mých nejdivočejších snech by mě nenapadlo, v jaké se ocitneme situaci. Dostali jsme se do okamžiku, kdy děti v Řecku chodí do školy hladové. Dnes rodiny řeší nejen to, jak si najít práci, ale i jak přežít,“ nemůže uvěřit Nikas.
Otec malého Pantelise, Michalis Petrakis, přišel o práci loni v prosinci. Už od léta mu ale jeho zaměstnavatel nedával žádnou výplatu. Letos v únoru se ocitl absolutně bez peněz. „Když mi zavolal ředitel školy, musel jsem mu říct, že nemáme žádné jídlo,“ přiznal 36letý Petrakis. „Když jsem ještě loni v létě pracoval, dokonce jsem vyhazoval zbytky. Teď tu sedím a zoufale přemýšlím, co budeme dělat,“ řekl nezaměstnaný muž.
Dramatický pád životní úrovně
Řecká ekonomika je v hluboké krizi a nezaměstnanost je zde nejvyšší v Evropě – více než 27 procent. Šest z deseti nezaměstnaných říká, že se jim nedaří sehnat práci již více než rok. To vše tvrdě zasáhlo právě i řecké rodiny, jejichž děti chodí do škol hladové nebo dokonce podvyživené. Propad životní úrovně je víc než dramatický.
„V loňském roce trpělo nedostatkem jídla asi deset procent dětí na základních a středních školách,“ nechala se slyšet Athena Linosová, profesorka na aténské lékařské fakultě. Linosová zároveň pracuje v nevládní organizaci, která se podobnými problémy zabývá. „Pokud jde o nedostatek potravin, Řecko se nyní dostalo na úroveň některých afrických zemí,“ připustila smutně profesorka.
Řecké školní jídelny nedostávají žádné dotace, takže si děti jídlo musí hradit v plné výši nebo si nosit obědy z domova. A rodiny, které se ocitly bez jakéhokoliv příjmu, na to jednoduše nemají. I vzhledem k tomu, že se v rámci drastických úsporných opatření, které stát přijímá, zvyšují všechny možné poplatky, například za elektřinu.
Maso a sladkosti? Zapomeňte!
Současné vládě však nic jiného nezbývá. Pokud nesplní přísná kritéria EU, nedostane žádnou další finanční pomoc. Bez ní by celý řecký stát zkrachoval a zavládla by naprostá anarchie.
„Všude kolem mě děti říkají: Mí rodiče nemají žádné peníze. Nevím, co budeme dělat,“ uvedla 15letá Evangelia, která studuje střední školu. I tady prý její spolužáci často hladoví. Dost často také začínají krást, aby si mohli pak něco k snědku pořídit.
Podle Alexandry Perriové, která ve škole pracuje, je zde podvyživených 60 z 280 dětí. Školáci, kteří ještě nedávno jedli maso a sladkosti, mají nyní k dispozici jen špagety, čočku, rýži nebo brambory. „Ty nejlevnější věci,“ poznamenává paní Perriová. A jak dodává, hladovějících dětí letos výrazně přibylo. „Ještě před rokem tomu tak nebylo. Je děsivě, jakou rychlostí počet hladovějících roste,“ podotýká se slzami v očích.
Řecká vláda nejdříve tyto zprávy odmítla s tím, že jsou přehnané. Nedávno ale sama přiznala, že problém podvýživy ve školách je potřeba urgentně řešit. Jenže všem je jasné, že kabinet se musí nejdříve zabývat hlavně splácením peněz půjčených ze zahraničí, takže na problém řeckých školáků se asi jen tak brzy nedostane.