Jedna z nejvzácnějších sakrálních památek v Evropě – Závišův kříž byl za zvýšených bezpečnostních opatření přemístěn do pancéřované klenotnice ve vyšebrodském klášteře. Návštěvníci jej poprvé uvidí při zahájení Zemské výstavy v pátek 26. dubna. „Prohlídky jsou na některé dny již vyprodané, doporučujeme místa předem rezervovat,“ řekl převor Justin Berka. Výstava potrvá do 3. listopadu, klenotnice ale bude přístupná i poté.
Pro Závišův kříž byla v prvním patře klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie díky Zemské výstavě vybudována nad chórovými kaplemi v takzvané Rožmberské oratoři nová klenotnice. V klášteře byl kříž od roku 1279 do roku 1941 vystavován o svátcích. Po zestátnění kláštera se stal součástí chrámového pokladu katedrály svatého Víta v Praze, v roce 1994 se vrátil do Vyššího Brodu. Od posledního návratu byl umístěn v trezoru a mniši jej uctívali v utajeném režimu například na Velký pátek.
Asi 70 centimetrů vysoký dvouramenný kříž byzantského původu se podle historiků řadí mezi deset nejvzácnějších relikviářů světa. Je pozlacen a zdoben filigránem, nebývalým množstvím drahokamů a perel. Na rubové straně je devět emailových medailonů oblíbených světců, které kryjí relikvie. „V roce 2010 byl prohlášen národní kulturní památkou,“ shrnul kurátor sbírek kláštera Jiří Franc.
Podrobnosti o osudech Závišova kříže jsou opředeny mnohými tajemstvími a zájemci se o nich dočtou ve vědeckém katalogu Zemské výstavy. „S největší pravděpodobností byl Závišův kříž pořízen někdy ve 20. nebo 30. letech 13. století v Ostřihomi v Uherském království jako korunovační kříž Bély IV. Ten nechal pro svou korunovaci do středu kříže podle tradice vsadit relikvii kříže pravého, na kterém zemřel Ježíš Kristus,“ uvedl kurátor. Kromě této hlavní relikvie je v kříži uloženo ještě více než 25 dalších ostatků, mimo jiné i svatého Václava.
Závišův kříž se do Čech dostal pravděpodobně prostřednictvím dcery Bély IV. Anny, která uprchla ke své dceři Kunhutě, jež byla manželkou Přemysla Otakara II. S sebou dovezla celý korunní poklad. Podle druhé hypotézy jej získal Záviš z Falkenštejna díky svatbě s uherskou princeznou. „Doloženým faktem je, že Závišův kříž před svou popravou daroval vyšebrodskému klášteru, kde je pohřben,“ uzavřel kurátor.