Výborová schůze fotbalového oddílu TJ Podboří má jediný bod. Na programu je jednorázová akce s místními hasiči, jakýsi holport. Dostavil se zástupce ,,konkurenčního“ sdružení. Jednatel Breburda přišel projednat podrobnosti společné účasti členů obou dosud činných organizací. Blíží se totiž masopust a tradiční průvod masek rozsáhlou vesnicí. Hasiči jsou organizátory. Mají vypůjčeno čtyřicet masek, ale k dispozici jen dvacet lidí! Fotbalisté by měli doplnit mezeru a vytvořit společně s hasiči tak rázovitý průvod.
V dnešní těžké době zaniklo na úbytě mnoho spolků. Zmizeli chovatelé, zahrádkáři se udržují jen jaksi samospádem. Mladí nejeví o jakoukoliv organizovanou činnost zájem. Všemu velí sedmdesátníci. Myslivci si jedou po svém a jejich akce jsou tradiční a do konkurenčního boje v obci se nezapojují.
Dva dosud činné spolky nemají spolu ty nejlepší vztahy. V minulosti si konkurovaly v termínech zábav pro mládež. Také sběr železného šrotu býval předmětem sporů. Pro oba celky je potřebným zdrojem financí. Teď se to má změnit. Hasiči nabízejí smíření a spolupráci.
Jednatel Breburda se dostavil s palmovou ratolestí. Jednání proběhlo hladce. Fotbalisté vyčlení dvacet mužů. Za tím účelem odpadne i sobotní trénink. Výdělek se pak rozdělí na polovinu. Pokladník fotbalistů Fanouš Rendl se dostaví v den pochodu na ,,Hasičku“. Vše na místě samém překontroluje.
To sobotní ráno je vyjímečně slunečné a přiměřeně zateplené. Fanouš přichází do maskérny v nejlepší náladě. Najednou vytřeští oči. V maskách jsou jen hasiči. Z fotbalistů nepřišla ani noha! Mohlo jej napadnout, jak to dopadne. Vždyť brigády a sběry železného šrotu provádí jen hrstka lidí, především členů výboru! Fanouš se zastydí a omluví. Pak jedná.
,,Půjdu v vámi sám! Dejte mi nějakou masku!“
Tohle hasiči nečekali. Seriózní a vážený šedesátník nikdy v životě neprovozoval tenhle druh činnosti.
V hromadě zapůjčených krojů je z čeho vybírat. Najednou se objevuje maska Sherlocka Holmese. Patří k ní charakteristická čepice, plášť, lupa a dýmka. Hurá, kontrolor půjde rád.
Hasiči kupodivu projevil jasnozřivost. Znají své Pappenheimské! Fotbalistům moc nevěřili. Přibrali do průvodu nezaměstnané a štamgasty z obou místních hospod. Jako doprovod pojede s průvodem hasičské auto s proviantem! V obou hospodách, opěrných bodech, je připraveno občerstvení zdarma.
Fanouš Rendlů bere jednu ze čtyř kovových pokladniček. K pokladníkům má tuto řeč: ,,Panové, jsme ve službě. V příkopu ležící opilý pokladník s volně položenou kasou, je to persóna opovržení hodná a krajně podezřelá“. Mladí hoši od hasičů to vědí.
Dvě a dvě pokladny po obou stranách silnice navštěvují nekompromisně všechny domy. Do obce je přistěhováno mnoho nových obyvatel. Pokladník se baví. Vždy jakmile se otevřou dveře, objeví se před očima rodáka zcela neznámá tvář! Sem tam pronese nějaký bonmot: ,,Milostvá paní, jsem Sherlock Holmes. Právě jsem svým vytříbeným detektivním čichem vypátral nejkrásnější ženu v této ulici!“ Dámy se smějí perlivým smíchem a v pokladničce často mizí srolovaná bankovka. Dvoustovka není zvláštností. Zvláštní kapitolu plátců tvoří staří fotbalisté. Protože dobře znají pokladníka fotbalistů, dávají srolované bankovky do Fanoušovy pokladničky se slovy: ,,Tady máte ode mne na činnost, kluci fotbaloví!“ Obdarovaný musí zatajit, že pomýlení internacionálové přispívají vlastně hasičům!
Obézní Rom, převlečený za klauna sbírá do košíku čerstvá vejce. Pupkatý hasič zastavuje na silnici první třídy vlastním tělem osobní automobily. Do vysunutého okénka pak volá: ,,Dvacet deka špeku, nebo dvacet korun!“ Na obzoru je vždy jeden z pokladníků a řidičova ruka většinou plní nařízení podivného policisty.
Kdo by čekal v pokladničkách drobné, velice by se divil. Lidé vsouvají i dvoustovky, babičky dávají nejméně stokoruny. Někdo jim totiž nakecal, že by jim hasiči v opačném případě nepřišli uhasit hořící chaloupku.
Konečně poslední domek. Urousané nohy cítí účastníci až v podpaždí. Ztráty jsou kupodivu minimální. Akorát místní herec a maskér Honza Matran zmizel. Nedosáhl cíle pro naprosté alkoholové vyčerpání a celkovou ztrátu prostorové orientace.
Teprve u posledního domku je služebníkům povolena štamprlička. Každý by ovšem místo ní viděl raději Francovku, kterou by si nalil na bolavé nohy. Fotbalový činovník předal hasičům plnou kasičku. Omluvu vyfutroval osobním příkladem.
Holport se pochopitelně nekonal. Nima ruma, nima šturma!
Do výborové schůze přinesl rozlícený pokladník kromě výčitek i odměnu. Kopací míč!
Svoji výpomoc u konkurence vzal jako pokání. Litoval jen starých fotbalistů, jejichž finanční podpora milovaného klubu se takto zcela minula účinkem.