Přestože ve filmu debutoval až v 35 letech, postupně se vypracoval v jednoho z nejoblíbenějších a nejobsazovanějších českých herců. Jeho snem vždy byly vážné role, ale proslul hlavně jako inteligentní bavič a komik. Zahrál si i v řadě televizních seriálů, jeho charakteristický hlas dokresluje večerníčky Mach a Šebestová, Žofka a spol. nebo Hugo z hor.
Petr Nárožný oslavuje 14. dubna kulaté pětasedmdesáté narozeniny.
Pražský rodák je původně technik. Vystudoval stavařinu na ČVUT, z projekční kanceláře se k herectví dostal přes moderování koncertů skupiny Rangers. Práce stavebního inženýra ho nenaplňovala, a tak se přes Rangers a komické výstupy s Miloslavem Šimkem a Luďkem Sobotou v divadle Semafor dostal až k filmu.
Přesvědčivý stavař na plátně
Rolí cholerického závodníka Volejníka ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje zaujal charismatickým hereckým projevem diváky i režiséry natolik, že v následujících dvaceti letech šel doslova z role do role. Mezi jeho nejvýraznější postavy patří agresivní šéfkuchař v crazy komedii Což takhle dát si špenát, nenapravitelný pedant z černé komedie Ten svetr si nesvlíkej nebo neúspěšný sňatkový podvodník z televizní "šéfovské" (Já to tedy beru, šéfe) série Hynka Bočana. Sedmdesátá léta byla vůbec plodné období Petra Nárožného – všichni filmoví pamětníci jistě znají také snímky Marečku, podejte mi pero, Jen ho nechte, ať se bojí či Lucie postrach ulice.
Ovšem nejen ve filmu Petr Nárožný exceloval. Po přechodu do Činoherního klubu uchvátil jedinečným výkonem v Hejtmanovi z Kopníku a hlavní role ševce Viléma Voigta se mu ve 42 letech stala vstupenkou k vážnému herectví.
Objevil se také v mnoha televizních inscenacích a seriálech, například Nemocnice na kraji města, Cirkus Humberto, Bylo nás pět. V roce 2004 si také zahrál ve velice úspěšném seriálu TV Nova Pojišťovna štěstí, ve kterém ztvárnil roli Karla, otce ředitele pojišťovny (Miroslav Etzler). O něco dříve se objevil na TV Nova, a to jako hospodský v sitcomu Hospoda. V této televizi také moderoval oblíbený zábavný pořad Zlatíčka.
Správný chlap přece nefňuká
Petr Nárožný vždy byl velkým profesionálem, uznávaným hercem, schopným radikálních proměn a citu pro situaci. K humoru přistupuje s matematickou přesností, nebojí se výrazného vizuálního projevu, aniž by se uchyloval k samoúčelnému pitvoření nebo podbízivosti. V posledních letech poněkud zvolnil tempo, objevuje se častěji než ve filmu v televizních inscenacích.
Svojí pragmatickou osobitou povahou, podpořenou technickým vzděláním, se odlišuje od většiny českých herců. Pro některé je možná až příliš racionální, když absolutně neuznává žehrání na úděl hereckého povolání. „Tak měli vystudovat bankovnictví, tam jsou platy vyšší – je to podobné, jako by si mniši stěžovali, že v klášteře nejsou ženský,“ řekl Nárožný nekompromisně v jednom z rozhovorů.
A nešetří ani českou náturu, která podle něho bývá často poněkud přízemní. „Jsme národ skuhralů – když se někdo zajímá, jak se máte, tak je skoro nestoudné odpovědět, "ale jo, jsem šťastnej člověk..." Když se mojí ženy ptají do telefonu známí, jak se má, vždycky řekne: "Výborně! Žádná špatná diagnóza!" A to je přesné. Často si říkám, jestli si ti skuhralové uvědomují, jak je život křehký. A jak se může celý změnit jedinou špatnou diagnózou.“