Bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová zemřela. Političce, která díky své nekompromisnosti získala přezdívku Železná lady, bylo 87 let. Podle mluvčího rodiny postihla Thatcherovou mrtvice.
Modla britské konzervativní politiky stála v čele vlády v letech 1979 až 1990. Šlo zároveň o jedinou ženu v britské historii, která zastávala funkci ministerské předsedkyně.
"Mark a Carol Thatcherovi s velkým zármutkem oznamují, že jejich matka baronka Thatcherová zemřela dnes ráno pokojně po mrtvici," informoval mluvčí rodiny Tim Bell. Thatcherová se už několik let potýkala se zdravotními problémy. Před více než deseti lety utrpěla sérii menších mozkových mrtvic.
"S velkým smutkem jsem se dozvěděl o smrti lady Thatcherové. Ztratili jsme velkou vůdkyni, velkou premiérku a velkou Britku," prohlásil v první reakci současný konzervativní premiér David Cameron.
Krátké prohlášení vydal i Buckinghamský palác. "Královna (Alžběta II.) si vyslechla se smutkem zprávu o smrti baronky Thatcherové. Její Veličenstvo odešle soukromou kondolenci rodině," uvádí se v textu.
Neústupná premiérka
Margaret Thatcherová si vysloužila přezdívku Železná lady svoji rozhodností a neústupností. Díky ní dokázala očistit pošramocenou pověst Velké Británie a vrátit ji mezi velmoci na zahraniční politické scéně. Jediná žena v historii v úřadu britského premiéra stála v čele vlády 11 let. V této funkci tato liberální ekonomka také značně přispěla ke stržení železné opony, když vždy prosazovala tvrdý postoj vůči komunistickým režimům a podporou Michaila Gorbačova pomohla setřít bariéry mezi Východem a Západem. Z úřadu odstoupila tato proslulá euroskeptička v listopadu 1990 pod vlivem tlaků uvnitř své Konzervativní strany, ač ji třikrát přivedla k vítězství a těšila se pověsti nejúspěšnějšího britského ministerského předsedy poválečné éry.
V čele vlády stanula Thatcherová v květnu 1979, v době, kdy Británie ztrácela pozici světové velmoci. Tvrdá a rázná hospodářská opatření, mimo jiné krácení veřejných výdajů, rušení úřadů a poradních sborů, snížení daní z příjmu a zdvojnásobení daně z obratu, k nimž Thatcherová sáhla, přinesla pozitivní změny. Zhoršila se ale situace nevýdělečných kulturních a vzdělávacích institucí a zvyšoval se počet nezaměstnaných.
"Od fiaska v Suezu v roce 1956 byla britská zahraniční politika jediným dlouhým ústupem," napsala Thatcherová později ve svých pamětech. A právě s pokračováním takové politiky zřejmě počítal také argentinský diktátor Leopold Galtieri, když v dubnu 1982 obsadil britské Falklandské ostrovy v jižním Atlantiku. Neočekával však, že Železná lady zaujme tak energický postoj a pustí se do války. Tu nakonec vyhrála a koncem téhož roku slavila její Konzervativní strana drtivé vítězství ve volbách.
Neméně razantně zakročila proti odborovému hnutí. Stávka horníků v roce 1984 proti propouštění trvala 11 měsíců, premiérka však neustoupila. Odboráři svůj zápas prohráli a do té doby se značná společenská síla odborů v Británii podstatně zmenšila.
Thatcherová proslula také jako zanícená euroskeptička. Do historie Evropské unie (tehdy ještě Evropská společenství) se zapsala svým výrokem "chci své peníze zpátky", jímž v listopadu 1979 na summitu EU v Dublinu zahájila boj za snížení příspěvků do unijního rozpočtu. Slevu, která trvá dodnes, získala Británie v červnu 1984. V létě 1999 na otázku, zda je pro odchod své země z EU, odpověděla: "Samozřejmě že jsem, ukázalo se to (příslušnost Británie k EU) jako skutečná pohroma." Při zavádění eura (od ledna 1999) mu prorokovala pouhé tři roky.
Rytířské vyznamenání
Margaret Hilda Thatcherová (rozená Robertsová) se narodila 13. října 1925 v Granthamu v hrabství Lincoln. Vystudovala chemii na Oxfordské univerzitě a později práva. V roce 1959 byla zvolena členkou Dolní sněmovny za obvod Finchley, poslankyní byla až do dubna 1992. Vůdkyní Konzervativní strany se stala v únoru 1975. Vedle funkce ministerské předsedkyně byla v letech 1979 až 1990 ministryní státní správy a prvním lordem pokladu.
Thatcherová byla vdaná od roku 1951 za Denise Thatchera, s nímž má dvojčata Marka a Carol a který zemřel v roce 2003.
V červnu 1992 byla Thatcherová povýšena do šlechtického stavu a získala titul čestné baronky z Kestevenu; dekretem královny Alžběty se stala doživotním peerem Sněmovny lordů. V červnu 1995 převzala z rukou královny Alžběty II. Podvazkový řád a stala se tak po vévodkyni z Norfolku druhou ženou mimo okruh královské rodiny, které se tohoto nejvyššího rytířského vyznamenání dostalo.
Thatcherová byla několikrát v České republice, poprvé oficiálně Prahu navštívila v září 1990. Tehdy se stala prvním britským ministerským předsedou, který do Československa od jeho vzniku zavítal.
Je autorkou řady publikací, mimo jiné Roky na Downing Street (1993). Bylo o ní natočeno několik filmů, velkého ohlasu se dočkal snímek Železná lady z roku 2011, za nějž získala hlavní protagonistka Meryl Streepová Oscara.
Výběr výroků Margaret Thatcherové
O politice:
"Nebezpečí konsensu spočívá v tom, že se můžete snažit uspokojit lidi a nemít přitom na nic vyhraněný názor... Žádná velká strana nemůže přežít, aniž by stála na pevné víře v to, co chce dělat." (říjen 1968, na konferenci Konzervativní strany)
"Je mi jedno, jak moc moji ministři mluví, pokud udělají to, co řeknu já." (1980)
"Miluji diskusi. Neočekávám od nikoho, že bude jen sedět a souhlasit se mnou." (1980)
"Jsem mimořádně trpělivá, za předpokladu, že nakonec dosáhnu svého." (1989)
"Budete-li se jen snažit být oblíbený, budete vždycky ochoten ke kompromisům o čemkoli a nedosáhnete ničeho." (květen 1989, u příležitosti 10. výročí uvedení do premiérského úřadu)
O válce o Falklandy:
"Když polovinu politického života strávíte řešením jednotvárných problémů, jako je životní prostředí, je vzrušující mít pak v rukou skutečnou krizi." (květen 1982)
O odchodu z funkce:
"Domov je místo, kam chodíte, když nemáte nic lepšího na práci." (květen 1991, půl roku po odchodu z funkce premiérky)
"Byla to zrada s úsměvem na tváři." (1993, o svých kabinetních kolezích, kteří jí radili, aby odstoupila)
O ženách v mužském světě:
"Jakákoli žena, která rozumí problémům chodu domácnosti, bude blíž pochopení problémů chodu země." (1979)
O společnosti:
"Nikdo by si ani nevzpomněl na samaritána, kdyby ten měl jen dobré úmysly. Musel mít i peníze." (1986, televizní interview)
"Neexistuje nic takového jako společnost. Existují jednotliví muži a ženy a existují rodiny." (1987)
O Evropské unii:
"Chci své peníze zpátky!" (summit ES v Dublinu, 1979)
"... většina problémů, jež svět za mého života zažil, vzešla z kontinentální Evropy a jejich řešení odjinud..." (2002, v knize Umění vládnout)
"Sjednocená Evropa je klasickým utopickým projektem, pomníkem marnivosti intelektuálů, programem, jehož nevyhnutelným údělem je krach..." (2002, v knize Umění vládnout)
O prezidentu Václavu Havlovi:
"Během nejtemnějších let stalinského útlaku jste byl inspirací pro váš lid. Ve svých hrách jste odhaloval podvody a nespravedlnost totalitního režimu a vystupoval jste proti nim. Zůstal jste věrný svým zásadám během dlouhých období věznění a nemoci..." (březen 1990)
O prezidentovi Ronaldu Reaganovi:
"Nedovedu si představit diplomata, ani dramatika, který by dokázal vylepšit situaci tím, co řekl Reagan Gorbačovovi na ženevském summitu (v roce 1985): ´Dovolte, abych Vám řekl, proč vám nedůvěřujeme.´" (v červnu 2004 na Reaganově pohřbu)
