Sedmdesát procent aktivních seniorů nepodporuje každoroční zavádění letního času a zhruba polovina by jej ihned zrušila. Vyplývá to z ankety magazínu i60.cz v níž odpovídala téměř tisícovka respondentů. Letní čas vyhovuje pouze 14 procentům dotázaných.
„Doposud jsem se nesetkal se smysluplným zdůvodněním, proč neustále přetrvává nesmyslné přetáčení hodinek o hodinu dopředu a pak zase nazpět. Že se tím ušetří energie? Jak? Slunci jsou hodinky fuk. Svítí stejně. Posouvání času vytváří zmatek nejen organizační, ale především narušuje přirozené biorytmy,“ domnívá se například jeden ze čtenářů Jiří Libánský.
Lékaři a psychologové se v zásadě shodují na tom, že na hodinový posun si lidé zvykají asi týden. Hůře přijímají letní čas, protože musí fakticky vstávat o hodinu dřív, zatímco návrat k zimnímu času většině problémy nedělá. Někteří dokonce tvrdí, že návrat k zimnímu času naopak prospívá, protože člověka vrací do přirozených biologických rytmů.
Traduje se, že prvním, kdo přišel s nápadem zavést letní čas, byl Američan Benjamin Franklin, který už v roce 1784 upozornil na možnost ušetřit na svíčkách lepším využitím denního světla. Dnešní odborníci však tvrdí, že se střídání času v energetice projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší.
V Česku byl letní čas zaveden poprvé za 1. světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se za 2. světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, od roku 1996 se naše země připojila ke zvyklostem EU a letní čas prodloužila na sedm měsíců do konce října.
