Dvě ruce spolu
znají se nejvíce,
v radosti, v bolu,
sehraná dvojice,
rády se mají,
něhu si dají,
dotyků tisíce.
Drží se vděčně,
ty už se nepustí,
flirtují věčně,
ať nebe odpustí,
zimou se chvějí,
láskou se hřejí,
obavy rozpustí.
P. S. Toto věnuji především Haničce Procházkové do sbírky ZP a hlavně za její krásnou fotku ve fotosoutěži s názvem "Láska po padesáti letech".
