Pojď, budeme si povídat,
o mně a o tobě,
jak jsme se poznali
v té lidské podobě.
Už je to spousta let,
chvíli to trvalo,
vesmír nás podpořil,
nic dělat se nedalo.
A pak to začalo,
tak jako v pohádce,
voněls mi muži můj,
jak růže v zahrádce.
Teď chodím ke hrobu,
lásku Ti vyznávám,
neslyším odpověď,
jen bolestně zamávám.