Odhalit své kořeny, naučit se číst ve starých archiváliích či vytvořit pro sebe nebo své potomky rodovou kroniku láká čím dál víc lidí. Zvýšený zájem veřejnosti o historii a původ rodů zaznamenala v poslední době Česká genealogická a heraldická společnost.
„Je to koníček pro celou rodinu. Dědečkové a babičky rádi vyprávějí, mladá generace má zase ráda techniku, takže všechno zaznamenává. Rodiny si mezi sebou hledají své příbuzné, které dlouho neviděly,“ uvedla členka správního výboru Helena Voldánová. Ke zvýšenému zájmu podle ní mohl přispět i nový pořad České televize Tajemství rodu.
Do skromných prostor v suterénu jednoho z panelových domů v pražských Stodůlkách, kde spolek sídlí, se přišly podívat v den otevřených dveří desítky zájemců. Odborníci jim pomáhali například s problémy v rodopisech, se čtením starého písma nebo radili, jak a kde začít po předcích pátrat.
Přišla i Jana Nováková z Prahy, která svůj původ zjistila až do konce 17. století. Se znalci konzultovala, zda může data ještě více zpřesnit. „Střádá se to celý život. V mládí jsem se o to, ačkoli jsem měla příležitost, nijak nestarala. A teď na starší kolena mi to připadá důležitější než mnoho jiných věcí,“ řekla Nováková.
Za první dva měsíce letošního roku se přihlásilo do spolku o 50 procent členů víc než loni ve stejném období. Lidé také začali hojněji navštěvovat místní odbornou knihovnu čítající 6500 svazků. Občanské sdružení, jež je největším spolkem genealogů a heraldiků v Česku, eviduje osm stovek členů. V posledních deseti letech se podle Voldánové také výrazně snížila jejich věková hranice a věkový průměr se posunul na 40 až 50 let.
Pokud touží laik poznat historii svého rodu, měl by začít nejdříve v rodině, sepsat všechny žijící příbuzné a vyzpovídat je, radí Voldánová. „Vždy nás při pátrání zajímá – kdy, kde a kdo se narodil, kdo byli jeho rodiče a jakého byli náboženského vyznání. Důležité jsou i doklady, které najdete doma,“ vysvětluje.
Začíná se od rodných, oddacích a úmrtních listů, kde jsou přesná data. Jde vlastně o opisy matričního záznamu. Matrika je hlavním zdrojem, z něhož se vytváří rodokmen. Po vyčerpání všech domácích písemností nastává další pátrání, a to v nových i archivních matrikách. Voldánová připomíná, že do některých archivů se už nemusí ani fyzicky chodit, protože se dokumenty nově začaly skenovat a některé jsou uloženy na internetu.
Právě ve starých archiváliích se laičtí badatelé střetávají s největšími obtížemi zejména při čtení písma kurent, německé obdobě novogotického kurzívního písma používaného od 16. století. To může při pátrání některé odradit nebo úplně zastavit. Genealogie je věda, na níž je podle Voldánové nutné se připravit. K tomu pomáhají i specializované kurzy, které spolek pořádá.
