PŘEDMLUVA
Málokterá oblast na naší planetě vzbuzuje neustále tolik pozornosti jako oblast Blízkého východu. Zde se zrodila naše civilizace, zde vznikla i tři velká monoteistická náboženství. Málokterá oblast je tak bohatá na historické události. Přesuny celých národů vyvolávaly v minulosti časté krvavé války, které měly za následek úplné vyhlazení mnoha kmenových společenství a velké změny v demografickém složení obyvatelstva. Je to oblast, kde se od věků střetávala kultura orientu s kulturou helénistickou a později i s rozvíjející se kulturou středověké Evropy.
V této oblasti se zrodila i svébytná kultura a náboženství izraelitů, což mělo zcela rozhodující vliv na pozdější vývoj celého regionu. Z ortodoxního judaismu se za židovských válek odštěpila neustále sílící skupina židovských křesťanů, která se v podmínkách slábnoucího římského impéria rozrostla na nejrozšířenější náboženství na světě. A konečně nezadržitelný postup arabských kmenů do geograficky příznivějších oblastí Blízkého východu během 7. století přinesl do této oblasti kulturu a náboženství islámu, který „převálcoval“ vše, co mu stálo v cestě. Soužití těchto tří kultur na relativně malém prostoru Předního východu nebylo vůbec jednoduché a poznamenalo vlastně vývoj tamější společnosti až do dnešních dnů.
Tento střet kultur byl nejvíce patrný v místě, které bylo jejich nejvlastnějším centrem. V Jeruzalémě. Ve svatém městě křesťanů, židů i muslimů. Jeruzalém není jen reálným městem. Jeruzalém je symbol. Pro židy symbol jejich národní identity, pro muslimy a křesťany symbol jejich víry. Dva nesmiřitelné tábory tu stojí proti sobě. Na jedné straně židé, na druhé straně muslimové. Křesťané zůstávají trochu stranou ve stínu tohoto více než tisíciletého zápasu.
Chrám Božího Hrobu
Náboženská pestrost Jeruzaléma je úžasná. Z Chrámu Božího hrobu zní zvony a průvod františkánských mnichů se vydává na svou pravidelnou páteční pouť po Křížové cestě, z minaretu vyvolává muezzin tu věčnou formuli o jedinečnosti Boha a Židé, oblečení do svátečních černých kaftanů, se s modlicím tálitem komíhají v modlitebním transu před Zdí nářků. A nezúčastněný jeruzalémský poutník se posadí na malou zídku na střeše arabského súku a v poklidu pozoruje panorama města. Svatého města. Jeruzalém, to jsou vlastně tři města. Davidovo město židovské, Kristovo město křesťanské a Mohamedovo město arabské. A doma tu jsou všichni. Ta úžasná mnohotvárnost tohoto kosmopolitního města, nabitého památkami a svatostí, odjakživa láká věřící i nevěřící. A je zcela jedno, že jen málo z toho, co vám nejrůznější průvodci při procházení jeruzalémskými památkami vyprávějí, je skutečná historická pravda. Přesto poutníci z celého světa plní ulice tohoto města i množství nejrůznějších svatyní a vychutnávají si jeho neopakovatelnou atmosféru.
Kubbat al-Sakhra, muslimský Skalní dóm na Chrámové hoře
Já i moje žena přímo milujeme takové chvíle. Milujeme ty sváteční chvíle, ukradené času, kdy člověk nemusí myslet na starosti všedního dne a může se zcela poddat té krásné posedlosti novým poznáním. Když se před námi otevřela ta možnost, poznat alespoň trochu tajemství Svaté země, neváhali jsme ani chvíli. Naše dvě následující několikadenní cesty po Blízkém východu byly úžasné a následující řádky mohou jen velmi skrovně přiblížit naše zážitky i pocity, které jsme v průběhu obou cest prožívali. Pojďme tedy teď na malou chvíli na návštěvu Svaté země. A nejen Svaté země.
Zeď nářků
Poznámka
Druhé, rozšířené vydání cestopisu Snítka olivy ze Země zaslíbené, vychází v těchto dnech.