Je považován za zakladatele českého novinářství. Ve druhé polovině 18. století se výrazně podílel na kultivaci češtiny a přispěl k jejímu rozšíření mezi obyčejnými lidmi. Novinář, spisovatel a nadšený národní buditel Václav Matěj Kramerius se narodil 9. února 1753, tedy před 260 lety.
Z Klatov do Prahy k Dobrovskému
Přišel na svět v rodině klatovského krejčího. V Klatovech také později absolvoval jezuitské gymnázium, které ho připravilo na studium na pražské filosofické fakultě. Na ní se seznámil s Josefem Dobrovským, významnou osobností národního obrození. Právě Dobrovský měl na Krameriův další osud zásadní vliv. Jednak jej přivedl ke studiu staré české literatury a rovněž mu zprostředkoval práci u vlasteneckého sběratele a znalce starožitností rytíře Jana z Neuberka.
Na spisovatelskou dráhu se Kramerius vydal v osmdesátých letech osmnáctého století překlady několika děl z doby josefínského osvícenství. Vydal také knížku vlastních i přeložených básní s názvem Noví čeští zpěvové pro krásné pohlaví ženské. Sbírka se však nedočkala většího ohlasu.
Krameriusovy c. k. vlastenecké noviny
V lednu 1786 nastoupil Kramerius do Schönfeldských c. k. poštovských novin, které se i jeho přispěním staly populárními. Velkou oblibu si získaly rovněž Krameriovy kalendáře, tedy brožury obsahující i praktické rady, přehledy událostí či různé zábavné a poučné příběhy.
Neshody s vydavatelem novin přiměly Krameria k odchodu a založení vlastní redakce. List, který poprvé vyšel v červenci 1789, nesl nejprve název Pražské poštovské noviny. O dva roky později se přejmenoval na Krameriusovy c. k. vlastenecké noviny.
Jako přílohy nebo jako samostatná dílka začal Kramerius ve svém nakladatelství Česká expedice vydávat i knížky určené pro širokou veřejnost. Po Krameriově smrti v březnu 1808 převzal nakladatelství jeho syn Václav Rodomil, který však navzdory snaze přivedl firmu k úpadku.
