Každý doktor říká něco jiného. Zdravotní gramotnost je mizerná
Ilustrační foto: Pexels

Každý doktor říká něco jiného. Zdravotní gramotnost je mizerná

2. 1. 2024

Doktorům nevěřím. Každý mi stejně říká něco jiného. Děda kouřil, pil a byl tu do devadesátky, tak mi neříkejte co mám dělat. Takové věty zní poměrně často. Češi na jedné straně touží po dlouhém životu ve zdraví, na druhé pro to moc nedělají.

Změňte životosprávu, začněte se hýbat, přestaňte kouřit, tím se vám zmírní dosavadní zdravotní obtíže a můžete si tak o pár let prodloužit život. Když toto řekne lékař, třicet procent Čechů ho neposlechne. Češi se řadí mezi národy, které nemají rády změny a když jde o životní styl tak se to projevuje velmi výrazně.

Vyplynulo to z průzkumu NN pojišťovny a penzijní společnosti, který probíhal v jedenácti zemích světa a zahrnul téměř dvanáct tisíc respondentů. Podle autorů průzkumuprůzkumu, který vedl Colin Sanders, člen Mezinárodního centra pro dlouhověkost, se Češi v oblasti péče o své zdraví umísťují na druhé nejhorší pozici.

Pozitivně vnímá svůj zdravotní stav padesát dva procent z nich. Polovina českého národa podle průzkumu ví, že není zcela zdráva, přesto zároveň většina Čechů uváděla, že z toho vůbec nejsou ve stresu, že je to netrápí. Paradoxní je, že zároveň tvrdí, že by si přáli žít do devadesáti tří let. Jenže, zdá se, že je hodně takových, kteří pro to nic nedělají, případně vůbec nevědí, co by dělat mohli a měli.

„Existuje pojem zdravotní gramotnost. To je schopnost získávat informace, porozumět jim a zpracovat je tak, abychom žili zdravě. Myslím, že toto je nesmírně důležité a ne všichni lidé to umí,“ říká gerontoložka Iva Holmerová.

„I v oblasti zdraví je podstatné podávat informace jednoduše,“ míní psycholog Tomáš Vašák a pokračuje: „Nejhorší je, když je člověk zahlcen množstvím informací. Mnohdy se pak v rozhodování zasekne a řekne pak takový ten pro lékaře děsivý výrok: Ti doktoři mi říkají pokaždé něco jiného. Poté přichází rozdíl empirie a statistiky. Všimněte si, že když něco tvrdíme, často to dokládáme empirickou zkušeností navzdory statistice. Příklad? My říkáme: Můj děda, kouřil, pil a přesto do devadesáti kácel stromy. Tím argumentujeme, proč sedíme, pokuřujeme, klopíme pivko a nejsme odhodlaní s kouřením, pitím přestat, začít se hýbat. Ale statistika je neúprosná. A my místo toho, abychom se učili pracovat se statistikou, dál prezentujeme takové anekdotické příběhy.“

Se zdravotní gramotností je to podobné jako třeba s gramotností finanční či informační. Jde o to, aby se člověk dokázal orientovat v záplavě pojmů, informací, dokázal si vyhodnotit, co je podstatné, důležité a co naopak nesmyslné. Aby nehledal složitosti a konspirace v tom, co je naprosto jednoduché. To, že kouření zkracuje život je prostě statistikami podložená skutečnost a pokud měl někdo v rodině dědu, který kouřil a dožil se ve zdraví osmdesátky, je to anomálie, štěstí, náhoda, nikoli argument, kterým si máme ospravedlňovat vlastní neschopnost s kouřením skoncovat.

Snímek obrazovky 2023-12-11 v 7.52.41.png
                                                                                                                        Zdroj: NN Pojišťovna

Další dosti častou ukázkou mizerné zdravotní gramotnosti je postoj: Nepůjdu k doktorovi, beztak by mi něco našel a pak by mě pořád posílal po dalších doktorech.

Ano, toto je poměrně častý přístup, když se ozve nějaký zdravotní problém. Tady je zkušenost třiasedmdesátileté Aleny, která před rokem ovdověla: „Lékař mi jasně řekl, že kdyby manžel chodil na prevenci a přišel hned, jak začaly potíže, mohl tady ještě být. Jenže on odmítal jít na kolonoskopii. Řekl, cituji, že mu nikdo nic do zadku strkat nebude. Když se jeho potíže vystupňovaly tak, že ho syn naložil do auta a přes jeho protesty ho dovezl do nemocnice, bylo už pozdě. Měl nádor. Ale jeho životní filozofie byla, že nebude trávit čas chozením po doktorech, nevěřil jim, dokonce tvrdil, že všechna vyšetření, která mu jsou nabízena, jsou jen vytahováním peněz z pojišťoven, tedy z nás všech, z našich daní. Když šlo o zdraví, choval se jak malé hloupé dítě, jako pštros, který strká hlavu do písku.“

Podobných příběhů není málo a zřejmě souvisí s tím, co ukázal průzkum. Vyplynulo ze něj, že Češi se obecně velmi neradi a těžce vyrovnávají se změnami, s novinkami, s novým životním stylem. Po Japonsku je u nich ze všech jedenácti zkoumaných zemí k tomu nejmenší ochota. Japonci jsou za námi také co se týká vnímání svého zdravotního stavu. Pozitivně ho vnímá 41 procent z nich, Čechů  52 procent. Na opačné straně žebříčku jsou Řekové, těch se cítí dobře a zdravě plných 77 procent.

Samozřejmě ovšem zůstává otázkou, nakolik se pocity odlišují od reality.

 

(Zdroj: Průzkum NN pojišťovny a penzijní společnosti: Češi a dlouhý život – jak se ho dožít a jak si ho užít)

 

 

 

 

 

zdraví
Hodnocení:
(4.9 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?