Zápisník starého muže: KMB napsáno nad dveřmi
Ilustrační foto: Pixabay

Zápisník starého muže: KMB napsáno nad dveřmi

6. 1. 2024

Dnes písmena připomínají před odchodem z domu nepostradatelné potřeby: Klíče. Mobil. Brýle. Ale původně to byli Kašpar, Melichar a Baltazar. Něco o tom vím, přestože církevní výuka mi byla jako dítěti odepřena.

Způsobil to vlastně dědeček. Jako účastník 1. světové války na východní frontě bojoval a padl do zajetí. Pak jako Československý legionář oklikou kolem Číny, Indie a přes Terst se nakonec po dvou létech vrátil domů. To už jako zapřisáhlý nepřítel všech církví a jejich institucí. Že o Bohu se sice nepochybuje, ale že ten se vyžívá v hrůzách války a všechny církve tomu ještě přisluhují, to ho vedlo k vystoupení z řad věřících.

Za mé školní docházky bylo ještě náboženství. Ale už byla možnost rodičů osvobodit své děti od něj. Byli jsme celkem tři v moji třídě. Ještě tam nechodili syn od ředitele školy a syn jednoho přistěhovalce, kerý zdědil pozemek a stavěl tam rodinný domek. Tenkrát se stalo, že ti dva nebyli ve škole a já jediný ze třídy mohl už odejít. Jenže, čekala mě dlouhá cesta z budovy Obecné školy až do do Měšťanky, kde byla jídelna a školní družina. Ta cesta byla prakticky přes celou obec a její délka nabízela celou řadu možných aktivit, dospělými nekontrolovatelných. A zrovna jsme měli v plánu nějakou kolektivní lumpárnu.

Našlo se řešení, že zůstanu s nimi na to Náboženství. Sice jsem neuměle musel předstíral modlitby, ale jako jediný jsem se mezi spolužáky docela ztratil. A také vyslechl dosud mi neznámé a tudíž zajímavé příběhy z církevní věrouky.

Po nějaké době se situace opakovala. Jenže přišel jiný farář. Hrůzostrašného vzezření, respekt budící již od pohledu. Hromovým hlasem se pokusil zjednat pořádek, což nenastalo okamžitě, a tak rákoskou ztrestal ty nejblíže na dosah. Pak začal zkoušet a rákoskou odměňovat, až došel ke mně. Krve by se ve mně nedořezal. Nepřátelským pohledem vypoulil oči a hrůzostrašným hlasem na mě promluvil. Vztyk z lavice urychlil neurvalým zatažením za moje ucho. Nepoznal, že tam nepatřím a já zase od strachu ani dobře nevnímal, co chce. Větší starost jsem měl, aby moje svěrače neselhaly, neboť nebylo k tomu daleko.

Svěrače držely a já blekotal, co dosud pochytil a přišlo mi na jazyk. Naštěstí to bylo blízké tomu vyslechnutému při první návštěvě a postupně jsem se rozpovídal. I farář nějak vyměknul. Už se nemračil, jeho tvář nabrala vlídný výraz, pak dokonce spokojený úsměv.

Už mi docházela fantazie, když mě přerušil a následovalo, co se stát nemělo. Před celou třídou mě začal chválit, velebit a udávat jako zářný příklad jim, ničemným, líným a hříšným lenochům a nešetřil pekelnými hrozbami na ně čekající. Chválil mě a já pozoroval tváře spolužáků jasně dávajících na vědomí, že už jejich kamarád nejsem. Jen co zazvoní, že mi to dají patřičně k zapamatování.

A tak se stalo, že cestu do družiny jsem absolvoval sám a značně zrychleným přesunem. A ještě dalších několik dnů musel být ve střehu a vyhýbat se skupinám. S jednotlivci bych si díky fyzické zdatnosti poradil a oni to věděli. Postupně jsem si však získával jejich loajalitu. Netrvalo to dlouho. Inspirace a odhodlání k provádění všelikých lumpáren, to nás všechny stmelilo do jednotného kolektivu. Až teprve vyspělost a krása spolužaček přispěla k rozkladu naši mužské party. Jak se dalo očekávat, také se tak stalo.

Hodnocení:
(4.8 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 15. týden

Uplynulou sobotu proběhll 34. ročník vyhlašování cen České hudební akademie Anděl. Ve vědomostním kvízu tohoto týdne si budete moci otestovat, jak znáte současnou českou hudební scénu. Zabrousíme ale také trochu do historie...

AKTUÁLNÍ ANKETA

Digitalizace postupně prostupuje všemi státními úřady. Jak jste na tom vy - využíváte možnost vyřizování nejrůznějších žádostí on-line (pomocí počítače či mobilu), anebo raději navštěvujete úřady osobně?

Pokud to jde, vyřizuji vše "on-line"

20%

Snažím se vyřizovat věci "on-line", ale ne vždy se mi to daří

20%

Nevím, neumím na to odpovědět

19%

Mám radši osobní vyřizování záležitostí na úřadech

20%

On-line nevyřizuji nic, je to pro mě složité

21%