Po dvouletém půstu, kdy jsme coby "neočkovanci" nemohli volně cestovat po světě, jsme se konečně dočkali. Koncem července jsme sedli do letadla a namířili si to na Sinaj. Doma se počasí rozhodlo přerušit letní vedra a teplota klesla k 17° C, takže vzhůru tam, kde slunce pálí celý den a teplota klesne pod třicítku jen v noci. Dovča skvělá, jako vždy, ale to není tématem tohoto článku.
Rádi poznáváme památky ve světě, takže letošním cílem byla Jordánská Petra. Byť světem zběhlý a zcestovalý, měl jsem v hlavě nastaveno, že Petra je nádherná skalní "stavba" uprostřed soutěsky. Jaké bylo mé překvapení, když jsme dorazili do Wadi Musa. Po obdržení vstupenek a průchodem hlavní bránou nás čekala kilometrová procházka "pouští", kterou po stranách lemovaly menší skály s vytesanými hrobkami. Pro milovníky tepla a sluníčka naprostá bomba se procházet při teplotě nad 45°C, pro milovníky zimy šílené utrpení....:).
Po této menší procházce jsme vstoupili do soutězky, kde se nad našimi hlavami tyčily parádní skaliska až do výšky téměř sta metrů. A když byl další kilák v nohách - tentokrát už většinou ve "stínu" - vyloupla se před námi "Pokladnice". Tedy jeden z novověkých sedmi divů světa. Tímto však nic nekončilo a my měli možnost se vydat na další kilák a kochat se lidskými výtvory vytesanými do skal. O úžasné scenérie nebylo nouze. Ale proč něco popisovat - fotky mají větší vypovídací hodnotu. Zde máte odkaz a kochejte se: https://www.visitpetra.jo/