Dětství to se nevrací
jak by si kdo přál,
stará židle houpací
pod oknem stojí dál.
Dětství to jsou vzpomínky,
kytara, na ni táta hrál,
teplá náruč maminky,
v skutečnost berou tvar.
Stará židle houpací
byla pro mě trůn,
dětství se mi navrací
zpět ve zvuku těch strun.