Mým zážitkem roku je, že jsem v červnu skončila na vozíčku. To je ale divné slovní spojení, proč skončila? Vždyť já jsem na něm vlastně začala žít naplno!
Ten červen byl zážitkový hned několikrát.
Nejdříve jsem potřetí odpromovala na Univerzitě třetího věku.
Hned další den jsem potřetí odjela do chorvatské Vrbosky. Vše jsem absolvovala o francouzských holích a v příšerných bolestech páteře a pravé nohy při každém kroku.
Získávám průkaz tělesně postiženého, který mi chůzi ale vůbec neusnadňuje. Úlevu a možnost pohybu přináší zakoupení invalidní čtyřkolky. Poprvé usedám na pekelný stroj a jezdím okolo domu. Najednou už se zase můžu dostat všude, kam chci. Projíždím město křížem krážem a kochám se! Odvážím se autobusem i do okolních měst, do Ostravy, Karviné, Orlové.... Poprvé jedu do Prahy černým vlakem, který je pro převoz vozíčku nejideálnější.
A podruhé si Prahu vychutnám v prosinci i s Květinkou, když jedeme na předvánoční posezení s íčkem.
Nikdy si na cestu nezapomenu vzít triko Žiju naplno. Ať každý vidí, že žít naplno se dá i na vozíčku!