Vánoční nocturno
Ilustrační foto: Pixabay

Vánoční nocturno

17. 12. 2022

V mrazivém podvečeru tančí sněhové vločky.

Krátí se čas do narození Spasitele.

Starý muž stojí na balkonu činžovního domu a sleduje ztichlý park před kostelem.

Ze tmy se vynořil pár, který pomalu kráčí zavátými cestami.

Na všechno jsme dva, říkala Eva.

S ní odešla radost. Zůstal stesk. Němý, bez slz a výčitek.

≈ ≈ ≈ ≈

Hlučí už na schodech. Smějí se a vnášejí bezstarostnost.

Potetované vnučky sdělují dojmy ze školy, zeť s dcerou vkládají pod stromek dárky.

Nedočkavě zhltnou štědrovečerního kapra a jako malé děti žadoní, kdy už přijde Ježíšek.

Vše je jako kdysi. V bytě prostoupeném knihami a obrazy panuje klidná atmosféra.

Na otáčecí židličku u bílého pianina však nikdo neusedl.

Starý muž pozhasínal světla a rozezněla se Gounodova Ave Maria.

Semkli se u vysokého smrčku s planoucími svícemi.

Dychtivé rozbalování dárků nebralo konce.

Starý pán je dojatý.

Těžko uvěřit, že prvorozená Ema prožívá magickou noc popadesáté.

Na svátečně ozdobený stůl nanosili dobroty.

Nemohl chybět vtípek o mámě, která má maso a Emě, která má mísu. Nebo naopak?

V lehkém žertu zaskřípal mollový tón. Máma chybí.

Každou chvíli někomu pípne esemeska.

Starý muž galantně nalije víno.

„Technika je fajn, ale stejně jsem letos poslal i Ladovy pohledy. “

Vnučka zavadila očima o obraz, opřený o stěnu pokoje.

„To maloval Adam? “

Dcera Ema pohladila tátovu ruku.

„Kolik posluchačů se ti přihlásilo na seminář?“

Odvádí pozornost od myšlenky, která občas zabolí jak nezhojená jizva.

Otec se nadšeně rozpovídá.

O studentech, s nimiž vede filozofické debaty, o fakultě, kde ho respektují. O světě umění, imaginace a věčné touhy.

≈ ≈ ≈ ≈

Ještě dlouho se v předsíni objímali.

Sám pak prošel bytem, rozzářeným vánočními světýlky.

Posadil se do křesla a dolil číši.

Třetí třetina, tak tomu s Evou říkávali.

Povídat si, dotýkat se slovy, dotýkat se očima, proplést horké dlaně.

Její odcházení bylo rychlé a kruté.

Znovu esemeska.

„Tati, promiň, nepřijdu. Podepsal jsem léčení. Přeji klidné Vánoce. Adam.“

Starý pán otevřel dveře na balkon.

Z kostela zní slavnostní chór.

Pastýři i králové spěchají k Betlému.

Z nebe padají démanty.

Zlehýnka usedají do vlasů i na víčka, která zadržují slzy.

Tichá noc, svatá noc...

 

 

 

 

 

 

Moje poezie
Hodnocení:
(5.1 b. / 28 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 43. týden

Tento týden se budeme ve vědomostním kvízu věnovat památkám kulturního světového dědictví zapsaných na seznam UNESCO.