Projížděl jsem před časem své knihy i obsáhlé poznámky a hledal něco příhodného, co by mohlo případně posloužit jako moje motto. Něco, co by mě charakterizovalo. Byla to sice myšlenka zajímavá, ale nemyslel jsem ji úplně vážně. Nevím, co mě to tehdy popadlo. Hlavně mě zajímalo, co vše objevím.
Nechtěl jsem přitom použít moudré citáty slavných osobností, ale něco svého. Neměl to být ani okázalý válečný pokřik, ani nějaké ostýchavé, nesmělé přání. Hlavně, žádné nasládlé klišé. Zkrátka, mělo to být něco naprosto normálního.
Nenašel jsem bohužel nic vhodného. Plácání po vlastních ramenou nebylo nikdy mojí vášní. Když už jsem to skoro vzdal, padl můj pohled na větu, kterou jsem objevil ve svých poznámkách k jakémusi politickému článku.
„Dejte mi pokoj! Já chci jít do penálu smířenej s životem a ne nasra…“.
Pochybuji, že se takové přání hodí jako celoživotní motto. Je přece jen trochu morbidní. Ale zato se až moc hodí do současné společensko-politické atmosféry. Je výstižné. A do mého současného pohledu na svět obzvláště.
Došel jsem k tomuto názoru zcela jednoduše a pragmaticky, po delším studiu nejrůznějších webových stránek, politických komentářů a při vědomí si svého data narození. Chtěl jsem tím spíše vyjádřit skutečnost, že tato doba je trochu pošahaná. Možná, že je pošahaná více, než trochu.
A tak, když jsem vše náležitě zvážil, musel jsem uznat, že nápad s mým životním mottem nebyl zrovna nejpovedenější. Byla to blbost. To motto by mělo být přece jen pozitivnější. A hlavně se tam nehodí ta zmínka o penálu, do kterého se mi zatím vůbec nechce.
Holt, budu se snažit žít dál bez jakéhokoli životního moudra, které by mě spíš svazovalo a pokoušelo se mi lajnovat další cestu životem. I bez moudrého motta se dá totiž normálně žít. A hlavně, ne nasra… .
(Malá poznámka. Motto - je poslední z třiceti pěti otázek, které zpracoval do formy dotazníku francouzský spisovatel Marcel Proust, a které měly pomoci autoru ztvárnit charakter svého literárního hrdiny a vytvořit jednotnou linii příběhu. Asi na osm otázek jsem si, z pouhé zvědavosti, dovolil odpovědět formou glosy. Toto je ta moje první. )