Zatímco děti se musí podvolit vzdělávacímu systému a učit se jazyky tak, jak jim nařizuje ministerstvo školství, dospělí se mohou rozhodnout. Mohou si vybrat jazyk, který se jim líbí nebo který považují pro sebe za užitečný, a zvolit si i způsob, jakým se mu budou učit – v kurzu, jazykové škole, na U3V, jako samouci aj. Zda naváží na znalosti získané ve škole, nebo začnou od začátku s jazykem jiným. Důležitou roli zde hraje otázka, k jakému účelu chtějí jazyk používat. Zda pouze na orientaci a základní dorozumění se v cizím jazykovém prostředí, nebo na náročnější komunikaci, či zda chtějí v cizím jazyce číst, či dokonce psát. Záleží také na tom, jaké požadavky na sebe v této souvislosti kladou. Někomu stačí znalost několika desítek slov a základů gramatiky, jiný chce jazyk umět lépe a vyjadřovat se pokud možno bez chyb.
Basic English, tedy základní angličtina, je seznam 850 slov, používaný v jednoduchých strukturálních vzorech, jako začátečnická slovní zásoba anglického jazyka vyučovaného po celém světě, představující současně i první fázi pro výuku standardní angličtiny.
Procesy učení se dospělými a vyučováním dospělých se zabývá relativně nová disciplína neuroandragogika. Zkoumá oblast na hranici neurovědy, tj. jak funguje mozek, a andragogiky, tj. učení dospělých.
V první části příspěvku je uvedeno, že děti mají nejlepší předpoklady pro osvojení si správné výslovnosti cizího jazyka. Dospělí mají tuto schopnost již značně oslabenou. Kromě toho se při vyučování zpravidla ostýchají napodobovat správnou výslovnost učitele, zatímco děti tak činí spontánně. Správná výslovnost je v komunikaci velmi důležitá, špatná může vést i k tomu, že rodilý mluvčí cizinci nerozumí. A naopak, pokud není člověk zvyklý poslouchat řeč různých rodilých mluvčích, má problémy s porozuměním. Na rozdíl od dětí pak mají dospělí lepší povědomí o jazyce, mohou se více opírat o již získané znalosti.
Za zásadní považuji otázku, co to je naučit se jazyk, umět jazyk. Každý si pod tím nejspíš představuje něco jiného. Domnívám se, že umět dobře jazyk může pouze člověk, který ovládá jeho gramatiku a výslovnost, má dostatečnou slovní zásobu, žil delší dobu v prostředí daného jazyka, má časté kontakty s rodilým mluvčím nebo jazyk často používá. Sem patří také lidé, kteří vyrostli v bilingvních rodinách.
Učební kapacita se v průběhu dospělosti zpravidla příliš nemění. K určitým změnám či snižování kvality paměti dochází ve stáří, kdy je třeba paměť cvičit a dále rozvíjet. Výkonnost jedinců starších věkových skupin je v oblasti intelektu spíše než fyziologickými změnami ovlivňována stupněm dosaženého vzdělání a vykonávaným druhem povolání v produktivním období života. Minimální duševní zátěž má negativní dopad na rozvoj intelektuálních funkcí. Nízkou schopnost učit se mají dospělí a senioři, kteří se nenaučili učit se, mají málo zkušeností s učením nebo mají v učení dlouhou přestávku. Významnou roli při učení se hrají učební návyky každého jedince. Jazykové znalosti a dovednosti je třeba udržovat.
Rada Evropy vydala v roce 2001 dokument nazvaný Společný evropský referenční rámec pro jazyky. Poskytuje obecný základ pro vypracování jazykových sylabů, směrnic pro vývoj učebních textů, zkoušek atd. v celé Evropě. V úplnosti popisuje, co se musí studenti naučit, aby užívali jazyka ke komunikaci, a jaké dovednosti musí rozvíjet, aby byli schopni účinně jednat. Rámec také definuje úrovně ovládání jazyka, které umožňují měřit pokrok studentů v každém stádiu učení se cizímu jazyku v průběhu celého života. Globálně pojatá stupnice (viz níže) je následně konkretizována pro čtyři základní řečové dovednosti: produktivní, tj. ústní a písemný projev, a receptivní, tj. čtení s porozuměním a poslech s porozuměním. Tato celoevropsky platná stupnice slouží také uchazečům o studium a o zaměstnání v případech, kdy mají charakterizovat své jazykové znalosti. Dokument je ke stažení na stánkách ministerstva školství: https://www.msmt.cz/mezinarodni-vztahy/spolecny-evropsky-referencni-ramec-pro-jazyky.
Domnívám se, že v seniorském věku se již nelze jazyk naučit. Není ale důvod se ho neučit, třeba jen pro radost z učení samého. V každém případě může být učení se cizímu jazyku dobrým prostředkem pro trénování mozku.
Zdroje:
basic-english.org
https://epale.ec.europa.eu/cs/resource-centre/content/jak-se-uci-mozek-dospeleho
JIRÁČKOVÁ, L.: Specifika vzdělávání seniorů. Praha, FF UK 2009. https://dspace.cuni.cz
Společný evropský referenční rámec pro jazyky. Jak se učíme jazykům, jak je vyučujeme a jak v jazycích hodnotíme. Univerzita Palackého v Olomouci 2002. 1. české vydání.
The Cambridge English Cource. 2. Practice Book. Cambridge University Press. Praha: SPN 1991.
