První den po ubytování jsme se vydaly na procházku ulicemi městečka a podél řeky Čeladenky. Po cestě jsme pozorovaly čápy na zdejším komíně a následně i na křižovatce na lampě pouličního osvětlení. Ale žádná skvělá fotka čápa se mi nepodařila.
Druhý den jsme se rozhodly pro cestu vlakem do Kunčic pod Ondřejníkem, které jsou známé dřevěným Kostelem sv. Prokopa a Barbory. Ten sem byl přemístěn v roce 1931 z Podkarpatské Rusi. Vlakem jsme popojely do nedalekého Frenštátu pod Radhoštěm, kde jsme kromě centra města navštívily Horečky s Areálem skokanských můstků Jiřího Rašky.
Další den jsme se vydaly autem do Rožnova pod Radhoštěm. Navštívily jsme Valašské muzeum v přírodě, které sestává z Dřevěného městečka, Valašské dědiny a Mlýnské doliny. Nad areálem na Karlově kopci se tyčí Jurkovičova rozhledna. Byla postavena v roce 2012 podle projektu Dušana Jurkoviče. Je vysoká 31 m a vede k ní cesta dlouhá asi 1 km s převýšením 100 m. Posílené výbornými haluškami jsme ji zdárně pokořily. Zajímavostí je, že je to první Jurkovičův samostatný projekt, který zpracoval ve svých 29 letech v roce 1896.
Na Pustevny jsme se vydaly autem z Čeladné přes Trojanovice a nahoru jsme jely lanovkou. Čekaly na nás Jurkovičovy chalupy, z nichž nejznámější jsou Maměnka a Libušín. A zde na nás čekala výzva – na Radhošť a zpět, což je cca 4 km tam a 4 km zpět. Terén členitý, kamenitý, vedro a můžu říct, že jsem toho měla „plný kecky“. Po cestě jsme potkaly sochu Radegasta – pohanského boha Slovanů. Na obrátce, na konci cesty, na vrcholu Radhoště je krásná kaple sv. Cyrila a Metoděje a před kaplí sousoší těchto dvou zvěrozvěstů. Několikrát jsme zastavovaly a kochaly se pohledem na okolní kopečky. Kousek od horní stanice lanovky je Stezka Valaška. Pokud ji projdeme tam a zpět máme v nohách dalších 1320 m. Když je dobré počasí, je viditelnost do okruhu 100 km. Českým unikátem je skleněný skywalk ( prosklená lávka se skleněnou podlahou) a zavěšený 150 m dlouhý himalájský chodník s pleteným síťovým zábradlím s vlaječkami a chodníčkem ze štípaného dubového dřeva. Po cestě na lanovku se ještě stavujeme podívat na sochy, které 4 sochaři vytvořili z 90 tun písku. Tématem letošního roku jsou silně ohrožené druhy zvířat - orel, rak, vlk, sova a bobři. Celou cestu dolů lanovkou jsme se nemohly nabažit nádherných výhledů.
Na další den byla šílená předpověď počasí. Vedro, vedro a ještě větší vedro. A tak jsme zajely pod Lysou horu k hotelu Petr Bezruč a tam si obešly asi 5,5 km kolečko po vrstevnici pěkně v lese.
Přesto, že na cestu domů bylo opět vedro a nám bylo líto, že se už vracíme k domovu, tak jsme to vzaly ještě přes Štramberk. Prošly se městečkem, daly si štramberský uši a kávičku a pak my tři trúby jsme vylezly na onu pověstnou Štramberskou Trúbu. Z náměstí je to celkem 389 schodů.
A náš týdenní výlet jsme zakončily dobrým obědem v Kroměříži.
