Je krátkozraké myslet si, že jde o problém týkajících se nemocných žen vysokého věku, o nichž by si mnozí lidé mohli říct něco ve smyslu: No jo, stáří, však už babička stejně moc nikam nechodí. Omyl. Česká urologická společnost nyní zveřejnila údaje, podle nichž je inkontinencí postiženo třicet šest procent lidí starších patnácti let, převážně se jedná o ženy v produktivním věku. Trpí jí každá pátá Češka ve věku nad čtyřicet pět let.
„Inkontinence jako taková postihuje během života až padesát procent žen,“ tvrdí Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka společnosti Fyzioklinika. „Rozlišujeme několik typů inkontinencí, ale nejběžněji se objevuje ta, které říkáme stresová, tedy únik malého množství moči při smíchu, zakašlání, kýchnutí, těžké fyzické námaze nebo intenzivním silově vytrvalostním cvičení. Tento typ potíží je také nejlépe léčitelný,“ vysvětluje.
Mnohé ženy se však léta trápí, pomoc nehledají, protože mají pocit, že jde o sice záležitost velmi nepříjemnou, nicméně takovou, při které medicína nepomůže.
„Zažila jsem spoustu trapných situací,“ vypráví pětapadesátiletá Petra, pro kterou se inkontinence stala běžnou součástí života. Nosí speciální kalhotky, ale než zjistila, že existují, dokonce omezila mnoho z toho, co má ráda. „Jednou jsem byla ve fitku a pokukovala jsem tam po jednom muži. Bylo jasné, že má zájem, pořád mě sledoval, usmíval se. Vídali jsme se tam často. Byla jsem v té době sama, vůbec by mi nevadilo, kdyby mě po cvičení pozval na džus, který jsem si tam v baru po vysprchování vždycky dávala. Jenže pak jsem si všimla, jak se mi zadíval na zadek. A bylo mi jasné, že to nebyl pohled obdivný, ale překvapený. Já byla mokrá. Prostě jsem to necítila, protože jsem byla zpocená, ale to nebyl pot. Katastrofa, ostuda, trapas. A stalo se mi to vícekrát, jednou i práci, když jsem měla bílou sukni,“ vypráví.
Časem přestala nosit upnuté světlé kalhoty a sukně, přestala chodit do fitka, omezila výlety, protože se jí stávalo, že si musela odskočit do křoví a parta, se kterou chodila, na ni musela čekat. „Je to prostě nepříjemné, pořád jen řeším, jestli mi něco neucvrnklo,“ shrnuje.
Mnoho žen, které tímto problémem trpí, si časem řeknou: No jo, stárnu, s tím se nedá nic dělat.
Jenže se málo mluví o tom, že je zbytečné tuto potíž spojovat s věkem, se stárnutím. S inkontinencí se potýkají ženy po porodech ale také například vrcholové sportovkyně. Ano, mladé ženy, které působí jako symboly zdraví, jsou mnohdy vystavovány tak extrémním tréninkovým dávkám, až z toho mají různé potíže a inkontinence je jedna z nich.
Na druhé straně je ovšem inkontinence přesným a konkrétním naplněním výrazu: Smíchy jsem se počůrala. „V situacích jako smích nebo zakašlání, dochází ke zvýšení nitrobřišního tlaku, který zdravý člověk vyvažuje automatickou kontrakcí svalů pánevního dna. Pokud dané svaly nepracují správně, může se to projevit neovladatelným únikem moči. U pacientů zkoumáme postavení pánve, stav kostrče a funkci dalších svalů,“ vysvětluje fyzioterapeutka Iva Bílková s tím, že zdaleka ne vždy jde o projev menopauzy či stárnutí.
Při léčení inkontinence vlastně jde o skloubení znalostí z několika vědních oborů a sestavuje se léčebný plán přímo na míru každému pacientovi zvlášť. Hodně pomáhá, když ženy pochopí, jak správně cvičit, posilovat.
Jenže k tomu se odhodlá menší procento těch, které problémem trpí. Mnohé uvádějí, že se s inkontinencí ani nesvěřují svému partnerovi a kvůli obavám z úniku moči se vzdaly sportů, cestování, vyhýbají se sexu.
„Mám mladšího partnera a fakt si nedovedu představit, že bych se mu takto svěřovala. Ale je mu jasné, že se něco děje a promluvit si budeme muset. V poslední době se vyhýbám fyzickému kontaktu, protože mám prostě strach. Mám strach se smát, rychle jít, vyjet si na kole, natož se milovat. Ale je mi jasné, že to takhle nebudu moct vést dlouho,“ vypráví jednapadesátiletá Martina. A je typickou představitelkou žen, které problém řeší tou nejméně vhodnou cestou. Omezila pití. Pije co nejméně. Myslí si, že když nebude pít, moč nebude unikat. Jednou večer při návratu z práce málem omdlela a velmi dobře si uvědomuje, že to bylo tím, že od rána vypila jen malý hrnek čaje a jednu kávu. Jenže odborníci tvrdí, že omezení pití naopak může nutkavé pocity na močení ještě zesílit. Jediná cesta jak z problému ven je nebát se o něm promluvit si s lékaři, fyzioterapeuty, zkrátka odborníky. A hlavně nehledat na internetu rady typu: Jak je ti nad padesát, tak s tím už nic nenaděláš.
