Chemii mám rád. Ve škole jsem měl anorganickou, organickou, fyzikální a z analytické chemie jsem maturoval. Těm velmi rozumím. Z té lidské jsem někdy zmaten. Nemyslím tím, jaké kdo vypouští chemické látky, ale té ve vztazích.
Vůně přitažlivosti jsou především doménou žen. Někdy to jde až tak daleko, že strkají čumáček partnerům do podpaždí nebo čichají k jejím použitým kusům prádla, kterým krmí pračku. Chemie má své souvislosti. Partneři na sebe neustále myslí a ženám hrají v podbřišku motýlci kankán. To vše je nutné při nastartování vztahu. Zařídila to příroda, abychom nevymřeli.
Tyto chemické reakce, ale působením času slábnou. Někteří z nás by chtěli, aby tento stav trval věčně. Stačí se podívat na různé poradny po internetu nebo v ženských časopisech, kam se ženy na toto téma obracejí. Jeden z nejčastějších dotazů je: "Manžel mě přestal přitahovat a je mi nepříjemné se s ním milovat“.
Já to nechápu. Když plodili své potomky, tak ji muž přece musel přitahovat! Když chemie přestává fungovat, tak hledají něco nového, cyklus se opakuje. Vztahy se řetězí a nakonec skončí jako singl. Pro někoho je to příjemné. Je plno žen, které jsou s partnerem spokojeny, i když vášeň slábne. Nikoho nehledají a své chlapy stále milují.