Snad, aby mě nic nebolelo. Když ano, tak aby to rychle přebolelo. Ty léta, co mám ještě přede mnou, abych smysluplně prožil a něco si ještě užil. Chtěl bych si názory vyměňovat dialogem, nikoliv se hádat. Pokud budou síly stačit, tak to ještě někam tlačit. Pomáhat, nesmím se již tolik namáhat. Své démony vypouštět v lese, na lidi je nepouštět. Když už ne sport, ne dort, ale kilometr chůze, potom tělo ještě něco zmůže.
Co nezměním, tím se netrápím. Ve stáří sílí zlozvyky, utlumit je, nedělat z toho cavyky. Pohladit, poděkovat, pochválit i odpustit. Za hříchy se omluvit. Nevytáčet svou paní, ale být ji oporou. Vzájemně si pomáhat. Více se smát a málo mračit. Něžně šeptat, ne křičet. Není nám už třicet. Jet spolu do lázní, kde se lidé prochází. Na lavičce hladit ruku polovičce.
Vnímat krásu přírody, ale s chlapy posedět u piva a vzpomínat. Ochutnávat pokrmy a hodnotit krásu žen. Došourat se na koncert, ale i na záchod. Trefit domů. Klimbat a snít, ne za živa hnít. Zchladit se v řece, zaplavat si v přírodě. Vzít ženě ruce do dlaně a tvářit se oddaně. Poděkovat jí, že mě nevyměnila. Je sice babička, ale pořád chce políbit na víčka. Na louce natrhat pro ni kopretiny. Vypnout televizi a s ní si povídat.
Odsunout mobil, který není na hraní, ale číst knížku. Nebudu sledovat filmové braky, ale podívám se, jak si hraje koťátko. Povozím pravnoučka a nechám žít pavoučka. Na kole se projedu kolem rybníka a zahraji si mariáš. Vím určitě, že se nebudu dívat na „Šlágr“, ale budu poslouchat rock, písníčkáře nebo keltskou hudbu.
Protože jsem kardiak, tak doufám, že to jednou se mnou sekne. Budu v bezvědomí, nebudu se trápit. To je výhoda lidí, co mají nemocné srdce…
