Vnímá to jako trest za to, že šetří. Paní K., klientka Nadace Krása pomoci, má důchod 11 tisíc, na příspěvek na péči nemá nárok, bydlení ji stojí 4 tisíce měsíčně a úspory už vyčerpala.
S červnovou výplatou se navýší důchody o mimořádnou valorizaci ve výši 8,2 % z procentní výměry důchodů. V průměru si tak senioři polepší o 1017 korun. Základní výměra důchodů zůstává ve výši 3 900Kč. Celkové náklady ve výplatě důchodů se tak navýší o 20miliard korun.
"S ohledem na současnou ekonomickou situaci a nárůst cen je dobře, že současná Vláda a MPSV myslí na seniory a jejich finanční zajištění. Problém ale nastává ve chvíli, kdy se zaměříme na nízkopříjmové seniory. U nich totiž (s ohledem na procentuální výpočet) nedojde k viditelnému přilepšení jako u seniorů s důchody vyššími. Senior, který pobírá důchod 20 tisíc si přilepší o 1321Kč, ale důchodce, jehož výše důchodu je 12 tisíc, tedy podprůměrná, bude nově pobírat pouze o 665Kč více. A právě tato skupina seniorů by potřebovala větší pomoc, protože už před zvyšováním cen byla ohrožena chudobou. Současné ekonomické faktory tento stav prohlubují,” vysvětluje situaci seniorů Soňa H. Morawitzová, ředitelka Nadace Krása pomoci, která pečuje o osamělé seniory.
Pokud se podíváme na statistické údaje výše vyplácených důchodů ke konci roku 2021, zjistíme, že podprůměrný důchod ve výši 10-15 ticíc korun za měsíc pobírá cca 780 tisíc osob z celkového počtu 2,3 milionů starobních důchodců a to není zanedbatelný počet.
V posledních letech také čísla ukazují, že postupně roste procento lidí v seniorském věku, kteří žijí pod hranicí chudoby. Dle dostupných údajů se nyní jedná o 14,9 %. Nejvíce jsou ohroženy ženy seniorky, které žijí v jednočlenné domácnosti a nemají nikoho v rodině, kdo by jim mohl finančně vypomoct. V praxi se velmi často setkáváme s tím, že je pro ně velmi obtížné s financemi vyjít. V mnoha případech není ani dostatečnou podporou pobírání příspěvku na bydlení, zde je totiž nutné upozornit na to, že se posuzují celkové příjmy, tzn. že pokud se seniorovi zvýší důchod, úměrně tomu se mu sníží i výše příspěvku na bydlení. Tito lidé se poté dostávají do situace, kdy musí např. žádat o jídlo v potravinových bankách, protože jim na to finance již nezbývají. “Senioři často nemají jinou možnost, než ukrajovat na jídlo a bydlení ze všech dostupných financí a příspěvků,” nastiňuje Soňa H. Morawitzová.
Ilustrační foto: Pixabay
Příběh paní K. není ojedinělý
Paní D., ročník 1933. Důchod 10 445 korun. Ve stejném bytě žije 70 let, posledních 20 let sama a chce tam zůstat. Už dva roky navíc byt neopustila - nejdřív kvůli obavám z covidu, nyní už kvůli zhoršenému fyzickému stavu. Paní D. pobírá příspěvek na péči (4 400 Kč), na mobilitu (550 Kč) a na bydlení (5 307 Kč), na bydlení vynaloží 9 tisíc korun a za léky dá průměrně 500 korun měsíčně. Úsporu má ve výši jednoho měsíčního nájemného. Pokud ceny dále porostou, bude do této rezervy muset sáhnout.
“V naší nadační praxi občas vidíme i to, že čím víc senioři šetří, tím hůř na tom reálně jsou. Na příspěvek na bydlení nedosáhnou o nižší stovky korun, někteří se pohybují vždy těsně nad a těsně pod hranicí pro přiznání, takže je každé zúčtovací období pro ně s jiným výsledkem. Často prodají byt a z ceny pak ukusují na měsíční náklady,” říká Morawitzová. Není ojedinělé, že klienti Nadace pobírají důchod mezi 6 a 8 tisíci a po pokrytí nákladů na bydlení a jídlo už nemají na dopravu či doplatky na léky.
Řešení? Ne plošné, ale reflektující individuality
Řešení takové situace se nehledá snadno. I tak jsou podle ředitelky možnosti, jak pomoci přímo lidem, kteří to nejvíce potřebují. “Snížit podmínky pro přiznání průkazu ZTP a zvýšit příspěvek na mobilitu. To by seniorům ušetřilo finance za cestování k doktorům a při pochůzkách. Zjednodušení by si zasloužil i systém přiznávání příspěvků na bydlení, pokud totiž někdo bydlí ve vlastním bytě a šetří, může jen obtížně získat příspěvek na bydlení,” vysvětluje ředitelka. Ze zkušeností také navrhuje další možnosti řešení problému chudoby seniorů - výše dávek by měla kopírovat růst inflace a nákladů, seniorům vytvořit speciální tarify na energie, které by garantoval stát. Tématem je také výše doplatků na léky, komoditu, kterou senioři nakupují pravidelně a je velkou položkou v jejich rozpočtu. V ideálním případě by města a obce mohly zřizovat dopravu pro seniory, což by byla velká úleva jejich peněžence.
“Dokážu si představit také třeba v každém ze segmentu, jako jsou potraviny a drogerie, jeden produkt, který by měl garantovanou nízkou cenu - výběr zůstane stejný, jeden produkt by si ale stále držel cenu a senioři by tak při nákupu základních potravin nemuseli zužovat svůj nákupní seznam,” uzavírá Morawitzová.
Stručně řečeno: Seniorům je třeba přidávat peníze, ale je třeba také systematicky a cíleně řešit situaci nízkopříjmových seniorů, u kterých hrozí riziko existenčních problémů. Vše s ohledem na ekonomickou udržitelnost rozpočtu. Problém, který se vleče dlouhá léta a právě Nadace Krása pomoci na něj od svého vzniku v roce 2008 upozorňuje, jsou senioři, kteří uváznou tak zvaně mimo systém. Stát by podle ní měl seniory aktivně vyhledávat, aby se už nestávalo, že senior zůstane bez pomoci.
Kateřina Toholová
