Není to dlouho, kdy si naše dcera konečně pořídila to, co opravdu miluje. Ne není to dvounožec, toho už má, ale čtyřnožec a nejen tak nějaký. Tereza totiž od dětství miluje koně a od dětství na nich jezdí. Bohužel, odchází nejen lidé, ale i naše zvířecí lásky a ten její odešel v prosinci před dvěma lety. Letos konečně dostala odvahu a koupila si novou lásku, jmenuje se Loutano, je to vysloužilý závodník a je krásný a velký. Říkali jsme si, že bychom se na něj taky chtěli podívat a dnem D se stala neděle 15.5.22.
Bylo domluveno, že s sebou vezmeme vnučku Aničku, která je také milovnicí koní a má už s nimi pár zkušeností. No a aby nás nebylo málo, přidali se i syn se snachou a nesměl chybět ani náš pejsek. Nestává se moc často, že jsme pohromadě celá rodina, jsou to chvíle dost vzácné. Sraz jsme měli v Dolánkách, kde dcera s přítelem bydlí. Tam jsme měli ještě dost času, návštěva Slatiny, kde je Loutano ustájený, byla domluvena až na 16.30. Udělali jsme si proto malý výlet k Ohři. Cesta vede lesem, ale připomínalo to spíš prales. Všechno kolem bylo sytě zelené, sem tam se objevily rozkvetlé luční kytičky a vysokými stromy prosvítaly sluneční paprsky. Musím přiznat, že tyhle procházky mám moc ráda.
Nastal čas odjezdu směr obec Slatina, která není od Dolánek nijak daleko, nachází se v litoměřickém okrese při východním úpatí hradu Hazmburk. Po příjezdu jsme zaparkovali ve dvoře, Loutano už na nás čekal ve výběhu. Terka si ho odvedla do stáje a já jsem se jala běhat s foťákem kolem. Venku bylo jen pár koní a jeden poník. Ten se nechal i pohladit. Vrátila jsem se do stáje a proti mně vyběhl mazlivý černý kocour, vylétlo pár vlaštovek, které nebyly zvyklé na tolik lidí pohromadě. Koník stál poslušně zaparkovaný v boxu, vychutnával si kartáčování a hejno lidí mu evidentně nevadilo. Přešli jsme do jízdárny, vnučka byla natěšená na jízdu, což se jí splnilo. S námi tam byly ještě dceřiny kamarádky, které tam také mají ustájeného koně se jménem Nugát. Čas ubíhal jako voda, po hodině jsme se s dcerou, koníkem a ostatními přítomnými rozloučili a hurá k domovu.
Bylo to opravdu krásně strávené odpoledne. Vadou na kráse bohužel bylo, že můj foťák, nebo já, neumím zacházet se světlem, které bylo ve stáji i v jízdárně, takže prosím o shovívavost u některých fotek. Vzhledem ke koním nebylo možné použít blesk. Přeji všem léto plné radostí a slunce.
