Mnohá místa, která jsem během této akce navštívila, se mi zdála velmi zajímavá, ba dokonce až trochu magická. A protože jsem i hodně fotografovala, snad se mi něco z kouzla těchto míst podařilo zachytit. Fotografie jsem doplnila stručnými informacemi (většinou získanými či ověřenými na wikipedii), případně i svými vlastními komentáři.
Svatý Hostýn - bazilika Nanebevzetí Panny Marie je nejvýše položenou sakrální stavbou s trvalou duchovní správou na Moravě (718 m.n.m. ). Tuto stavbu financoval tehdejší majitel panství Jan z Rottalu a synové jeho bratra. Dokončena byla v roce 1747, do současné podoby byla zrekonstruována v polovině 19. století. Během našeho pobytu jsme bydleli v poutním domě na Svatém Hostýně, prakticky přímo vedle baziliky.
V bazilice Nanebevzetí Panny Marie - na světlé místo vlevo dopadají paprsky podvečeního slunce z okna po straně oltáře.
Na Hostýně zůstaly po válce jen dva zvony. Matice svatohostýnská proto vyhlásila sbírku na nový soubor zvonů. Sedm nových zvonů bylo ulito ve firmě Perner v Pasově, z původních byl do nového souboru zvonů použit pouze jeden zvon. Největší zvon Panna Marie Nanebevzatá má hmotnost 2080 kg a ladění c1. Další zvony dle velikosti jsou: sv. Jan Sarkander (d1), Cyril a Metoděj (e1), Josef (g1), Immaculata a sv.Bedřich (a1), sv.Rodina (h1), Ignác z Loyoly (d2) a Služebník Boýí Antonín Cyril Stojan (e2). Poprvé se tento soubor zvonů rozezvučel v roce 2012. Zvuky nových zvonů jsme si opravdu užívali. Zejména když se zvony rozezněly v podvečer po půl sedmé.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie - boční pohled v podvečer. Vlevo jedno ze zastavení Křížové cesty.
Sv. Hostýn - Křížová cesta
Návrhem nové venkovní Křížové cesty byl pověřen architekt Dušan Jurkovič. První návrhy nové křížové cesty začaly vznikat už v roce 1904, byla však dokončena až v roce 1933. Křížová cesta vede od baziliky Nanebevzetí Panny Marie k Božímu hrobu a je tvořena třinácti kapličkami. Místo původních obrazů, které nebyly schopny odolávat zdejším povětrnostním podmínkám, byly nakonec na výzdobu kapliček použity keramické mozaiky. Většinou jde o otevřené kaple s oltářem a obrazem, zastřešené valbovými nebo štítovými stříškami z lazurovaných tašek.
Sv. Hostýn - Křížová cesta - jedno ze zastavení
Holešov – Černá kaple
Během návštěvy Holešova jsme navštívili také některé kostely. Jedním z nich byl i kostel Nanebevzetí Panny Marie, k jehož kněžišti byla dodatečně přistavěna tzv. Černá kaple. Jde o pohřební kapli, jejíž výstavbu financoval František Antonín hrabě z Rottalu. Název kaple je odvozen od převládající barvy v interieru - stěny jsou kombinací černého a šedého mramoru. Tyto tmavé barvy nádherně kontrastují s bílým štukem soch a zlatými ozdobami. Součástí kaple jsou dva oltáře s výjevy ze života Ježíše, pod kaplí je krypta – místo posledního odpočinku rodiny Rottalů.
Holešov - Černá kaple
Holešov – židovský hřbitov
Židovský hřbitov v Holešově byl založen ve druhé polovině 15. století. V současnosti je zde dochováno asi 1500 náhrobních kamenů. Na tzv. Rabínském pahorku se nacházejí hroby zdejších rabínů, mezi nimi je nejznámější tumba rabbiho Šabtaje ben Me’ir ha-Kohena (1621–1663) zvaného Šach, postavená v roce 1817. I když židovská komunita v Holešově přestala existovat v roce 1943, každoročně navstěvují toto místo stovky ortodoxních Židů z celého světa.
Holešov - židovský hřbitov
Židovský hřbitov v Holešově - Šachův hrob
Holešov – Šachova synagoga
Tato synagoga je dnes jedinou synagogou tzv. polského typu, která se dochovala v původní podobě. Bývá proto dokonce označována jako světový unikát. Dnešní synagoga je dvoupatrová budova. V přízemí je hlavní modlitební sál v jehož středu stojí nádherně zdobené pódium – bima, odkud se četla Tóra, případně se odsud vyhlašovala nařízení a soudní výroky. Na jižní stěně hlavního sálu jsou dva otvory do ženské galerie, která se nacházela v prvním patře budovy.
Holešov - synagoga - hlavní modlitební sál
Holešov – zámek
O dnešní podobu holešovického zámku se opět zasloužila hrabata z Rottalu. Jan hrabě z Rottalu ho koupil v 17. století jako ruinu vydrancovanou švédskými vojsky a pustil se do raně barokní přestavby. U zámku vznikl elegantní francouzský park s vodními prvky a zahradami, v interieru zase sala terenna a piano nobile. Holešovský zámek měl reprezentovat postavení tohoto rodu na Moravě. Po revoluci byl zámek zrestituován, časem a také po mnoha peripetiích jej odkoupilo město. Od té doby je holešovský zámek postupně rekonstruován a využíván zejména pro kulturní a společenské účely. I když v části zámku stále probíhá rekonstrukce a zámek je zatím téměř bez mobiliáře, návštěvníky upoutají stropní malby a štukové výzdoba. Přístup je do honosného Velkého sálu i sala terenny.
Holešovice - zámek
Kroměříž – Arcibiskupský zámek
Arcibiskupský zámek stojí hned vedle Velkého náměstí v Kroměříži a z ochozu jeho věže je krásný rozhled na všechny světové strany. Stačí jen vyšlapat těch 206 schodů! Stavba byla založena ve 13. století a je reprezentativním sídlem oloumouckých biskupů a arcibiskupů.
Kroměříž - zámecká věž s vyhlídkovým ochozem - pohled z náměstí
Kroměříž - pohled z věže zámku na náměstí
Kroměříž - kostel sv. Mořice
Kroměříž – Podzámecká zahrada
Podzámecká zahrada navazuje přímo na arcibiskupský zámek. Původně byla květinovou a zelinářskou zahradou, až v 19. století získala podobu anglického parku. Zahrada je plná romantických zákoutí, nejrůznějších vodních prvků a je doplněná i sochami. Dá se projít jak pěšky, tak obdivovat z turistického vláčku.
Podzámecká zahrada - romantický můstek (prý měl malou roli v seriálu Četníci)
Kroměříž – Květná zahrada
Kroměřížská Květná zahrada je též známá pod názvem Libosad. Patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Květnou zahradu nechal vybudovat v druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna. Zahrada byla založena na půdorysu o rozměrech 300×485 metrů s množstvím geometricky stříhané zeleně a květinové výzdoby.
Květná zahrada – Rotunda
Rotunda je osmiboký pavilon z druhé poloviny 17. století, umístěný do samého srdce zahrady. Na centrální sál navazuje čtveřice umělých jeskyní tzv. grott a čtveřice kamínkových salónků. Později bylo v Rotundě instalováno Foucaultovo kyvadlo, zařízení k demonstraci zemské rotace, pořízené z iniciativy kroměřížského gymnaziálního profesora, fyzika a astronoma Františka Nábělka.
Kroměříž - Květná zahrada - pohled do kupole Rotundy
Květná zahrada – Kolonáda
Kolonáda či arkádová galerie má délku 244 metrů a probíhá po celé jedné straně zahrady. Původně byla vstupním bodem do zahrady a zároveň sloužila jako galerie soch. Nešlo o originály, ale o kopie slavných antických děl z římských sbírek. V 80.tých letech 20. století byla na střeše Kolonády vybudována tzv. pochůzková lávka, která se stala novým vyhlídkovým bodem zahrady. V současné době je lávka nepřístupná, celá Kolonáda prochází rekonstrukcí.
Kroměříž - květná zahrada - v pozadí Kolonáda
Možná proto, že jsem mohla srovnávat s jinou dřívější návštěvou Květné zahrady, mě osobně tato poslední návštěva dost zklamala. Květinové záhony v zahradě by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Vyskytovaly se pouze mezi skleníky při vstupu do zahrady. Řada keřů nevypadala příliš zdravě, ale možná je to jen můj nekvalifikovaný názor. Tzv. Kolonáda je návštěvníkům nepřístupná, takže nelze obdivovat geometrické tvary zeleně v zahradě seshora. Do objektu Rotundy jsme měli možnost pouze nahlédnout přes jakési průhledné panely, stejně jako do kamínkové místnosti jsme mohli vstoupit jen na pár vteřin. Přístup je omezen i na další místa, jako třeba na Králičí kopeček. Takže k obdivu z celé květné zahrady zbylo jen pár soch a vodotrysků.
Laudonský zámek v Bystřici pod Hostýnem
Posledním zajímavým místem na naší „pouti“ byl Bystřický zámek. Je nedílnou součástí tohoto města pod sv. Hostýnem. Zámek byl postaven v první polovině 15. století pány z Tvorkova a je ojedinělou ukázkou postupné modernizace panských sídel. Zatímco jiní svá sídla přestavovali a modernizovali, v Bystřici byly staré budovy ponechány a k nim se postupně přistavovaly nové, které lépe odpovídaly požadavkům na pohodlnější bydlení. Od roku 1827 vlastnili plných 106 let zámek Laudonové, kdy se za posledního majitele Arnošta Gideona Laudona roku 1934 panství rozpadlo a zámek odkoupil stát. V současné době sídlí v zámku městský úřad a řada dalších institucí. U zámku je i rozsáhlý park, bohužel je veřejnosti nepřístupný.
Bystřice pod Hostýnem - zámek
Zdroje informací:
wikipedie
www.hostyn.cz
