„Z registru CZECANCA víme, že za loňský rok bylo otestováno pouze zhruba 50 % pacientek se zhoubným onemocněním vaječníků,” vysvětluje Jana Soukupová z Laboratoře onkogenetiky Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze. Vyšetření těchto mutací u žen s rakovinou vaječníků je přitom nezbytné pro správnou volbu léčby – a také pro stanovení zvýšeného rizika onemocnění jejich příbuzných.
NÍZKÁ ÚROVEŇ ZNALOSTI V ČESKÉ POPULACI
Z anglického názvu BREAST CANCER GENE vznikla zkratka BRCA. Název genů dává tušit spojitost s rakovinou prsu a jejich mutace skutečně zvyšuje riziko tohoto onemocnění až desetkrát. Ženy s BRCA mutacemi však mají ještě vážnější dispozici k dalšímu onemocnění – až třicetinásobné riziko rakoviny vaječníků.
Závažnou poruchu genu BRCA1 nebo BRCA2 nese každý 750. Čech. Přesto je povědomí o tomto vrozeném riziku v ČR velmi nízké, jak ukázal výzkum společnosti Nielsen Admosphere pro Nadační fond Hippokrates. Dvě pětiny Čechů o nich sice někdy slyšely, 80 % z nich však nezná název mutujících genů BRCA1 a BRCA2. Jedná se o geny, které jsou součástí genetické výbavy každého z nás a produkují proteiny působící v procesu oprav poškozené DNA. Právě tento proces je v důsledku mutací narušen a může tak dojít k rozvoji nádorového bujení.
TESTOVÁNÍ JAKO PODMÍNKA PRO PREVENCI A VOLBU LÉČBY
Jedinou spolehlivou možností, jak zabránit rozvoji rakoviny vaječníků u zdravých žen s BRCA mutacemi, jsou preventivní operace. „Na zhoubné onemocnění zemřela moje maminka a také teta, první dáma Olga Havlová. Když se tedy u mne prokázala mutace v BRCA2 genu, podstoupila jsem preventivní odstranění vaječníků a prsů. Vnímám jako důležité, aby i moje dcera věděla, že mohla mutaci ode mne zdědit a mohla také podstoupit genetické vyšetření,” vysvětluje 32letá Caroline Ewing-Haupt.
Aby se o své BRCA mutaci dozvědělo co nejvíce zdravých nosiček, je zcela zásadní genetické vyšetření každé ženy s nově diagnostikovanou rakovinou vaječníků. Mutace genů BRCA1 a BRCA2 se však nevyšetřuje jen z krve. Onkolog si může současně vyžádat i tzv. somatické testování, které se provádí z nádorové tkáně na vybraných pracovištích patologie. U pacientky mohou být přítomny dva typy mutací: germinální – tedy dědičná, nebo somatická – vzniklá až v nádoru. Jedná-li se o dědičný typ mutace, je 50% riziko, že mutaci nesou také přímí příbuzní pacientky – sourozenci, potomci a rodiče. Odhalení mutace u pacientky by tedy mělo být jasným signálem, aby klinický genetik pozval k vyšetření rovněž její zdravé příbuzné. Jestliže se u nich přítomnost BRCA mutací potvrdí, musí být bedlivě sledováni a ženám by měly být nabídnuty preventivní chirurgické zákroky.
Zároveň je nalezení BRCA mutace u žen s rakovinou vaječníků důležité v rozhodování o vhodné léčbě. „Pacientky s mutací v genech BRCA1/2 odpovídají totiž lépe na léčbu PARP inhibitory, což je skupina léků cílené léčby významně prodlužujících přežití. Je dokonce možné, že u některých žen může tato terapie vést k vyléčení. Donedávna byla tato léčba dostupná jen ženám s mutací v genech BRCA1/2, avšak v tomto roce již došlo k rozšíření dostupnosti i pro většinu žen bez této genetické predispozice. Možnosti péče o ženy s karcinomem vaječníků se tak významně zlepšují,“ doplňuje prof. David Cibula, vedoucí Onkogynekologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Jedním z procesů, kterými zdravé i nádorové buňky opravují a kontrolují poruchy DNA, je homologní rekombinace. Mutací některých genů může být tento opravný proces negativně ovlivněn, což nazýváme jako defekt homologní rekombinace (HRD – homologous recombination deficiency). Pokud zůstane defekt DNA neopravený, mohou se měnit vlastnosti buněk, včetně nekontrolovaného dělení a růstu – tedy získání vlastností nádorové buňky. Tento mechanismus se uplatňuje při vrozené dispozici ke vzniku zhoubných nádorů u nosiček a nositelů mutací BRCA1 a BRCA2 genů – ale také u osob s defekty genů způsobujících Lynchův syndrom nebo genu RAD51. Defekty některých dalších genů mohou znamenat stejná rizika, jako defekty genů BRCA1 a BRCA2.
ČESKÝ PANEL UMOŽŇUJE ŠIRŠÍ TESTOVÁNÍ
„Pojišťovna požaduje obecně pro vyšetření nádorové predispozice analýzu 22 genů. U každé pacientky vyšetřované panelem CZECANCA však vyšetříme 226 genů včetně všech známých genů homologní rekombinace, jejichž zárodečné mutace jsou spojeny s významně zvýšeným rizikem vzniku karcinomu vaječníků, či dalších nádorů,“ popisuje RNDr. Soukupová unikátní český projekt. Panel CZECANCA (CZEch CAncer paNel for Clinical Application) je diagnostický nástroj, který vznikl v roce 2015 v Laboratoři onkogenetiky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Účelem panelu je vytvoření spolehlivého a ekonomicky rentabilního vyšetření širokého spektra genů pomocí masivního paralelního sekvenování nové generace (NGS). Panel je dostupný spolupracujícím klinickým laboratořím a umožňuje rychlé vyšetření různorodé skupiny pacientů s nádorovými onemocněními.
JAKÁ JE BUDOUCNOST TESTOVÁNÍ?
„V současné době je diskutována problematika testování poruch homologní rekombinace nad rámec mutací genu BRCA1/2. Tyto poruchy se vyskytují asi u dalších 20 % pacientek, které by mohly z léčby PARP inhibitory také profitovat. V ČR však zatím není rozšířené testování z prostředků zdravotního pojištění dostupné,“ vysvětluje prof. Pavel Dundr, přednosta Ústavu patologie 1. LF a VFN v Praze.