Tato poučka se mnou jde můj celý, již dlouhý život. Pozdrav je projev zájmu, úcty i slušnosti. Pozdrav odemyká brány.
A jsou různé druhy pozdravu - dobrý den, ahoj, čau, nazdar, pozdrav pánbůh, čus, zdravíčko, brýtro, a mnoho jiných. Pozdravit se můžeme různým způsobem. Milé jsou pozdravy malých dětí, ty říkají všem roztomile ahoj i zamávají a my jim také tak. I bručoun zvedne oči, něco si zabručí pod nos a myslím, že se mu přece jen trochu zvedne nálada. Ani nečekám na pozdrav, vyhrknu dobrý den, i když jsou to mladší lidé a někteří opravdu nezdraví, ale pak překvapeně odpoví. Asi neměli takovou babičku jako já. Nevím. Mým vnoučatům říkávám od dětství - zdrav lidi!
Nyní na jaře jsem vytáhla kolo a už mám v nohách tři výlety, čítající několik desítek kilometrů. Mám program v mobilu "Pomáhej pohybem" a utržené body za každý kilometr zašlu na nějaký podporovaný program. ČEZ pak finančně tyto programy zajišťuje. I to je důvod, proč ráda občas mučím svoje tělo a sbírám body, které věnuji potřebným. Ale je to jen jeden z mnoha důvodů. Kromě toho, že moc ráda od dětství jezdím, vypadá svět z kola pěkný, mohu zastavit, kde chci a přemisťuji se rychleji, nežli pěšky. Je krásné, když někde zastavím, třeba na návsi a s kolemjdoucím se dám do řeči, pochválím co pěkně vypadá, zeptám se na zajímavosti, vyfotím a jedu dál. A co mě naplňuje radostí, jsou pozdravy kolařů. Cyklistů je hodně, a tak slyším hezké AHÓÓJ a já odpovídám nadšeně - AHOJ. No vidíte, kolik mám důvodů se vyhoupnout do sedla a uhánět do světa.
Tak milí lidičkové, moje přání je pro všechny - zvedněme se, jděme do přírody, mezi lidi, ať nepromeškáme krásné jaro. Vždyť slunce, vzduch a dobří lidé, to je to, co k životu potřebujeme. Ahoj♥♥♥
