Naučila jsem se od nich mnoho dobrého, skromnosti, lásce k přírodě a mezi jinými, také vášni jezdění na kole. Děda byl vášnivý cyklista a babička ta zase by na kolo neusedla ani zanic. Tak mě dědeček učil jezdit, hned jak jsem stála pevně na nohách a vidím ho ještě dnes, jak za mnou utíkal naší ulicí a jak já šlapala do pedálů, aby mně nedohonil. Byly to krásné roky, mnoho vody uteklo, mnoho mých milých odešlo v dálavu, ale láska k jízdě na kole mi zůstala.
23.4.22 to byl ten den, kdy jsem oprášila kolo a vyrazila na moji první jízdu v tomto roce. Nesnáším řeči mé rodiny typu - hlaš se, zvedej telefon, neměla bys jezdit sama apod. Takže se snažím vyrazit, aby o tom nikdo nevěděl, jistěže mám mobil sebou, hlavně pro případné fotky. Takže voda, foťák, mobil, sluneční brýle, cyklistické kalhoty a helma také ještě pasují, kolo Madison mi věrně slouží přes 20 let a vyrážím. Do sedla jsem se vyhoupla lehce a už kolečko frčelo z kopečka.
Moje první zastávka byla na Husově vrchu, kde kvete hlaváček jarní a je to zlatá nádhera. Naštěstí ještě většina byla v plném květu a jelikož převážně dnes pršelo, hlaváček se rozzáří ještě v plné kráse. Tento týden tam zajdu i s Mystynkou a zdoláme vrchol. Ona mě vytáhne. Po polní cestě jsem jela dál, všude se žlutily pampelišky a kdejaký keř je obsypán drobnými kvítky. Prudký stoupák do Křemýže jsem nezvládla a pěkně kolo vytlačila. V obci je krásný kostel sv.Petra a Pavla a také malý rybníček, nad kterým se sklání zelenající se vrby. A jedu dál - přejíždím most nad silnicí Most - Teplice a mířím si to přes Všechlapy do Lahoště. A z Lahoště do Duchcova a poté zkratkou přes Ledvice a Chotějovice do Světce.
Můj první cyklovýlet jsem zvládla za pomoci slunce, kvetoucích stromů a cvrlikajících ptáčků. Často jsem zastavovala a fotila. Najela jsem 21 km a mohu říct, že jsem se cítila moc šťastná. Taková cesta na kole, krásnou přírodou, přes malé vísky a ne moc frekventované silnice, to je opravdu požitek. A v jarním období, kdy vše dýchá novou životní silou je dvojnásobný. Občerstvení se občas vyskytne na cestě, znám malou hospůdku a pivo tam mají moc dobré i dobře vaří.
Vnímejme jaro v celé jeho kráse, ať už svítí slunce, nebo padá jemný deštík, krásný je každý den, kdy otevřeme oči, nadechneme se s dobrou myšlenkou - jsem tu, žiju a co asi dnes podniknu?
Přátelé, přeji hodně výšlapů i výjezdů a krásných zážitků v letošním krásném jaru.