Je to jen pár let, co vědci řešili snížení produkce metanu, tedy skleníkového plynu, který přispívá k oteplování atmosféry. Teď se zabývají opačným problémem - jak jeho produkci udržet, plyn shromažďovat a poté využít. Jde to například v energetice, kde ve směsi s jinými uhlovodíky může sloužit jako palivo, nebo v automobilové dopravě. Tam představuje jednu z pohonných látek pod označením CNG (Compressed Natural Gas - stlačený zemní plyn), jehož hlavní složku tvoří právě metan.
Značné množství metanu produkují právě krávy. Pokud váží 550 kilogramů, vypustí stovky litrů plynu denně, z toho necelá třetina je vázaná na metan. "Vytváříme systém, jak u evropských krav plyn zachycovat, separovat z něj metan a ten ukládat v zásobnících. Bude to mít zásadní vliv na energetickou rovnováhu v Evropě, závislost na ruském zemním plynu by se měla snížit o desítky procent," uvedl Paul Flatulencer z univerzity v Antverpách, který je také předsedou akční "metanové" skupiny při Evropské komisi. Zároveň se tím vyřeší i hrozící riziko související s metanem jako skleníkovým plynem - podle serveru Science News by v budoucnu mohli přezvýkavci představovat jeden z největších zdrojů tohoto plynu souvisejícího s lidskou aktivitou.
Lapače metanu u krav se používají například v Argentině s cílem ochránit tamní životní prostředí. V Jižní Americe žije přes 55 milionů krav a jen v Argentině tito přežvýkavci produkují víc než 30 procent všech emisí. Výzkumníci z argentinského Národního institutu zemědělských technologií napojili na první ze čtyř kravských žaludků - bachor - zařízení, kterým metan proudí přímo do vaku umístěného na zádech krávy.
Zkušenosti argentinských odborníků využijí i v Evropě. "Lapače na hřbětě mají z našeho pohledu velký potenciál. Už se domlouváme s nadnárodními koncerny na tom, že prostor na lapači využijí na své reklamní kampaně a podpoří tak náš projekt. Vak naplněný metanem také krávy nadlehčuje, takže netrpí onemocnění kloubů a při pohybu se obrazně řečeno vznášejí," poznamenává Flatulencer.
Ilustrační foto: ingimage
Snahy o snížení závislosti na ruském plynu se však nezastavují jen u krav. O takzvaných větrech se sice veřejně příliš nediskutuje, ale u vědců je situace jiná. "Lidské tělo produkuje okolo litru plynu každý den. Někdy to jde ven horem, někdy spodem. Je škoda toho nevyužít," říká Daniel Farter z třetí lékařské kliniky hamburského Lékařského institutu. V Evropě žije přes 700 milionů lidí, což podle něho skýtá značný potenciál, i když v "prdících" je jen okolo deseti procent metanu.
Technici pařížského Institut des Inventions liées à l'avenir de l'humanité přišli s nápadem, jak větry lapat. S použitím technologie používané na kosmické stanice ISS upravili klasický fitness balon tak, aby se dokonale spojil s "pozadím" lidí. Protopy se už testují ve vybraných zemích. A podle dosavadních výsledků lze říci jen jedno: funguje to.
FOTO: Pexels