Nyní už vím, že nezáleží na tom, co se děje a jak tragicky se daná záležitost aktuálně jeví, život jde i tak dál. A už zítra to bude lepší. Též jsem se naučila, že o člověku mnohé vypoví to, jakým způsobem zvládne následující tři situace: deštivý den, ztracené zavazadlo, zamotaná vánoční světýlka na stromek.
Dále vím, že nezávisle na kvalitě vztahu s vašimi rodiči vám budou chybět, jakmile z vašeho života odejdou. Díky zkušenostem též vím, že „vydělávat na živobytí“ není to samé jako „život tvořit“. Také jsem se dozvěděla to, že život sem tam dává druhou šanci. Mimo jiné dnes již vím, že bys určitě neměl jít
životem s chytacími rukavicemi na obou rukou, neboť je taktéž třeba umět hodit něco nazpět. Další věcí, kterou jsem se naučila, je to, že kdykoli činím rozhodnutí s otevřeným srdcem, zpravidla učiním toto rozhodnutí správně. Taktéž jsem porozuměla, že ačkoliv mám nějaké bolesti, nemusím tou bolestí sama nutně být.
Uvědomila jsem si, že každý den by měl člověk vyrazit ven a darovat druhému dotek. Lidé zbožňují vřelé objetí, úplně stejně jako zbožňují třeba jen přátelské poplácání po zádech. Též jsem se naučila to, že se stále mám mnoho co učit. A dnes již vím, že lidé zapomenou na vaše slova, zapomenou též na vaše
skutky, avšak nikdy nezapomenou na pocit, který v nich vyvoláte...