Až dosud však nebylo vždy jasné, zda s potížemi navštívit praktika, psychiatra nebo například neurologa. Nejen to mají změnit nové doporučené postupy, které by vedle jasné posloupnosti vyšetření a léčby měly do budoucna také upřesnit, jak se dostanou pacienti k moderní léčbě.
Podle expertů je nejvyšší čas, počty pacientů s Alzheimerovou chorobou nebo jiným druhem demence totiž dlouhodobě rostou – v Česku žije s demencí asi 140 000 lidí, z toho přibližně 60 % s Alzheimerovou chorobou. Lékaři však upozorňují, že velké množství nemocných o své nemoci neví a že reálné číslo může být až o polovinu vyšší. Pandemie navíc výrazně zbrzdila diagnostiku nových případů.
Hlavní potíž v systému péče o pacienty s demencí v Česku spočívá podle odborníků v jeho roztříštěnosti. „Do terapie v určitých bodech vstupují neurologové, psychiatři, geriatři, praktičtí lékaři a další odbornosti a každý má své doporučené postupy. Ty se různě překrývají, což má za důsledek, že neexistuje jednotná vize, jak by měl být pacient s demencí ideálně léčen. Kvůli tomu se řada lidí dostane k léčbě pozdě, mnoho rodin je zoufalých, protože neví, na co mají nárok, není definována sociální podpora a podobně,“ vysvětluje doc. MUDr. Robert Rusina, přednosta Neurologické kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Současný stav podle něj zbytečně finančně i kapacitně zatěžuje zdravotní systém a je komplikovaný. Problém je o to palčivější, že lidí s nějakým druhem demence neustále přibývá, například kvůli celkovému stárnutí populace.
Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc
Vláda loni schválila tzv. Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020–2030 (NAPAN), který by měl položit základ pro nadcházející změnu v oboru. Z něj vychází projekt Doporučené postupy pro diagnostiku a léčbu Alzheimerovy nemoci a jiných kognitivních poruch, podpořený z Fondů EHP.
„Počínaje letoškem pracují mezioborové skupiny na vytvoření a zavedení nového doporučeného postupu, který by nahradil ty dosavadní. Měl by definovat role, kompetence a dostupnost jednotlivých lékařských specialistů nebo systém diagnostiky a léčby. Také jasně určí systém úhrad jednotlivých úkonů nebo možností předepisovat léky,“ říká MUDr. Hana Vaňková, Ph.D., garantka geriatrie 3. LF UK a Interní kliniky FN Královské Vinohrady.
„Klíčové také je, aby se na něm shodly všechny odbornosti, kterých se péče týká, a tím se systém sjednotil,“ popisuje doc. MUDr. Rusina, který se na vzniku doporučeného postupu také podílí. Změny se budou týkat i praktických lékařů, ti jsou často už dnes prvním článkem v řetězu péče. „Sjednocení postupů samozřejmě vítáme. Očekávám, že agenda demence v našich ordinacích poroste. Nový doporučený postup by nám mohl přinést zvýšení kompetencí v oblasti diagnostiky a efektivnější spolupráci s odborníky, kteří pacienty následně přebírají,“ říká doc. MUDr. Bohumil Seifert, praktický lékař a vědecký sekretář Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP. „Už nyní v rámci systému včasného záchytu vyšetřujeme každého pacienta nad 65 let při preventivní prohlídce na známky počínající demence. Pak také samozřejmě ty, kteří sami přijdou s podezřením, že něco není v pořádku. Každý měsíc provedeme řádově desítky vyšetření a počet zachycených případů demence roste,“ dodává.
Základní vyšetření praktici provádí jednoduchým testem, který zabere pouhých několik minut. Pacienti při něm dostávají za úkol si zapamatovat tři slova a nakreslit digitální zápis hodin do ručičkových. Podle výsledného skóre pak lékař určí, zda se již u pacienta projevují první známky onemocnění. Alzheimerova nemoc podle odhadů postihuje zhruba 2 % populace ve věku 65 let. Každých 5 let se pak podle odborníků procentuální výskyt dvojnásobí – 80 letech je tedy pravděpodobnost onemocnění až 16 %, v 90 letech přes 40 %. Nemoc více zasahuje ženy, zhruba dvakrát častěji než muže.
Vojtěch Šprdlík
