Chápu, je to výzva. Ale je to hlavně o tom, překonat sám sebe a svoje limity. Ráda jsem se dívala na filmy o horolezcích, přečetla nejednu knihu. Dnes ale spíš obdivuji tu krásu přírody.
Do hor jsem jezdila víc v zimě než v létě. A jak vás asi napadne – za lyžováním. Prošlapané Alpy tedy rozhodně nemám. Jednak nejsem vytrvalostní typ, moc toho nevydržím a turistika pro mě byla málo akční. Teď už je to ale zase trochu jinak. Chodit po horách mě baví, jen ty kilometry nejde polykat tak, jak bych chtěla. A protože se mám ráda, tak se snažím svoje tělo poslouchat. Přece jenom ho ještě nějaký ten pátek budu potřebovat.
A lyžovat budu letos asi zase jenom u televize. Koronavirus řádí jako tajfun. Ach jo.
A tak se pojďme na ty kopečky aspoň podívat a zavzpomínat.
