Všímavost nebo mindfulness jako všelék na bolesti světa? Někomu pomáhá, ale nepřeceňujme ho
Ilustrační foto: Ingimage

Všímavost nebo mindfulness jako všelék na bolesti světa? Někomu pomáhá, ale nepřeceňujme ho

10. 11. 2021

Všímavé jedení, všímavá práce, všímavý sex, všímavé vychovávání dětí, psů, podřízených, všímavá komunikace... Když si do internetového vyhledávače zadáme slovo všímavost nebo mindfulness, získáme pocit, že jde v současnosti o lék na všechny problémy světa.

Pro někoho je to životní styl, kterému propadl. Pro někoho jeden z nových trendů, na kterém vydělávají tisíce lidé, kteří se označují za kouče, mentory, poradce všeho druhu. Největší světový e-shop Amazon nabízí více než tři tisíce knih, které se věnují tomuto tématu. Stačí si zadat slovo mindfulness do internetového vyhledávače a je to jasné: kdo nežije všímavě, jako by nebyl.

A jde také o výraz, který ukazuje rozdíly mezi generacemi.

Starší lidé velmi často říkají věty typu: „Že mi někdo radí, abych si všímal svých pocitů pokaždé, když jím nebo něco dělám? Co je to za pitomost?“

Mladší lidé naopak často nadšeně absolvují kurzy na toto téma tvrdí: „Naučil jsme se všímat si svých pocitů a teď se lépe soustředím na vše, co dělám, nechovám se zbrkle a bezmyšlenkovitě.“

Trend mindfulness je v podstatě reakcí na život v současném rychlém světě, ve kterém se na lidi valí mnohem více informací, úkolů a lákadel, než tomu bývalo v minulosti. Zájem o něj souvisí s tím, že se lidé čím dál více věnují nejrůznějším trendům souvisejícím s takzvaným rozvojem osobnosti. Takže ano, může jít o přechodnou módu, kterou nahradí po čase zase jiný trend, ale zároveň může jít o snahu lidí naučit se v současném rychlém světě přežívat ve zdraví a vlastně se tak trochu vracet ke způsobu života, který byl pro naše předky běžný. Akorát že oni ho nenazývali žádnými cizokrajně znějícími názvy a nepřemýšleli nad ním.

„Mindfulness je schopnost uvědomovat si procesy, které se právě dějí v našem těle a v naší mysli v přítomném okamžiku s akceptujícím postojem. Jsme zvyklí neustále přemýšlet. Lidé se probudí a hned se myšlenky rozjedou. Čím více přemýšlíme, tím méně věcí si ale všímáme,“ uvádí psycholog Jan Benda, který na toto téma napsal knihu a řadu textů.

Na principu mindfulness pracuje s klienty také psycholožka Iva Málková, zakladatelka společnost STOB, jedna z nejuznávanější odbornic na zdravý životní styl. Využívá ho právě v souvislosti s tím, že se snaží odnaučit lidi jíst bezmyšlenkovitě. Zkrátka, ládovat do sebe cokoli, co se jim dostane pod ruku, aniž by si uvědomili, zda vlastně mají či nemají hlad.

„Když si člověk uvědomí, zda má opravdu hlad nebo jen chuť nebo se právě cítí být vyčerpaný, smutný či naštvaný, odrazí se to na způsobu, jakým přistupuje k jídlu. Trénink mindfulness jedení je klíčem k řešení nadváhy i obezity. Jde o to, naučit se soustředit jen na okamžik, kdy jíte, kdy je sousto zážitkem, radostí. Pak začne stačit menší množství jídla, kvalitnější potraviny, odpadne bezmyšlenkovité rychlé jedení,“ vysvětluje Málková.

Podstatou tohoto směru je, že právě emoce stojí za většinou přejídání se a následné nadváhy a obezity. Že kdyby lidé vnímali, zda opravdu mají hlad nebo jen chuť nebo ani tu ne, často by zhubli snáze než při drastických dietách.

Pro mnohé lidi se zkoumání všímavosti stalo jakýmsi naplněním života. Absolvují na toto téma kurzy, kupují si knihy.

Jak už to u podobných trendů bývá, když na ně přijde řeče, dovede se rozproudit třaskavá diskuse.

„Co to čteš?“ ptal se nedávno sedmdesátiletý Jiří svého čtyřicetiletého syna, který je vysoce postavený manažer ve společnosti zabývající se finančním poradenstvím.

„Věnuju se teď mindfulness, koupil jsem si na to téma pár knížek.“

„To souvisí s tvou prací?“ listoval Jiří knihou.

„To souvisí se vším. Všímavost mi pomáhá při komunikaci s dětmi, s klienty, hodně pomohla i našemu vztahu s Janou. Ona absolvovala kurz mindfulness, teď chodí do dalšího a chce se tím dál zabývat jako koučka.“

„Hele, chlape, mám někdy pocit, že se mnou mluvíš, jako bys byl mimozemšťan a vysílal signály, kterým nerozumím. Vím, že je teď každý kouč, ale fakt nechápu, jak někdo platí někomu za to, že mu říká, jak se má chovat, co si má myslet.“

„Já vím, táto, že to nechápeš. Problém je v tom, že nemáš zájem to zkusit pochopit….“

„Víš, já žil v době, kdy mi pořád někdo říkal, co smím a nesmím dělat. Celá naše generace se těšila, až jí nikdo nebude řídit život a říkat, co se smí a nesmí si myslet. Tak se nediv, že mi připadá k smíchu, když vám se to líbí...“

„Jenže pak spolu nemáme o čem komunikovat, protože zesměšňuješ věci, o kterých nic nevíš.“

„Jenže ono je směšné, když tady píší, že se mám naučit vnímat co cítím. Já přece vím, co cítím. Kdy je mi smutno, kdy veselo, kdy mám hlad, kdy se mi chce spát….“

„A jsi si tím jistý?“

„Jsem.“

„No vidíš, nejsi vnímavý, nemůžeme komunikovat.“

Všímavost však v podstatě není úplně nový trend, jen se o něm v poslední době více mluví a píše, což souvisí s tím, že díky internetu a sociálním sítím se nyní informace šíří rychle a masově. Průkopníkem tohoto způsobu vnímání života je profesor medicíny Jon Kabat Zinn, který dělal první klinické studie zkoumající, nakolik metoda všímavosti pomáhá lidem s chronickými zdravotními problémy tak vážnými, že jim léky nepomáhají od bolesti. Vytvořil program, který podle jeho pacientů skutečně pomáhal ulevovat od depresí, úzkosti a tím i bolesti. Čerpal přitom z budhistické filozofie, z meditací.

Nyní se z mindfulness stalo hojně užívané, ba vlastně nadužívané slovo a tak ho zařadili do svých slovníků i lidé, kteří ani nevědí, co je jeho původní podstatou. Nicméně ani ti největší odpůrci růných návodů na to, jak žít, by si z něj neměli dělat jen legraci, protože mnoho lidí tvrdí, že jim skutečně pomohl od problémů, se které jim více či méně komplikovaly život. I kdyby šlo jen o to, že si člověk nekoupí hamburger ve fast foodu jen proto, že jde právě kolem něj,  nesní automaticky sušenku, kterou dostal ke kávě, přestože si dal závazek, že nebude jíst nic sladkého nebo přestal každé ráno běžet do fitcentra, protože tam stejně chodil jen proto, že tam cvičili kolegové z práce a jeho to ve skutečnosti vůbec nebavilo.

Díky tomu, že se zamyslí, co mu vlastně dělá dobře, si pak třeba místo rychlého hamburgeru doma v klidu připraví dobrou večeři, místo přeslazené sušenky si dá v klidu kousek kvalitní čokolády a místo ranního mučení v potem páchnoucím fitku si půjde večer sám zaběhat do lesoparku a vychutná si tam ticho, klid a vůni stromů.

psychika životní styl
Hodnocení:
(4.8 b. / 11 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 46. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?