Dynamický převod měny (DCC – Dynamic Currency Conversion) – není všechno zlato, co se třpytí
Tento termín je důležitý především v situaci, kdy se nacházíte v zahraničí a platíte kartou nebo vybíráte hotovost z bankomatu. Na první pohled se jedná o zdánlivě výhodnou služba, která vám umožní zvolit měnu transakce, ve které se má platba zúčtovat. Háček je ale v tom, kdo je tím, kdo určuje směnný kurz.
Příklad: při platbě pohonných hmot na čerpací stanici v Maďarsku vám obchodník nabídne, že se můžete rozhodnout, zda svou platbu za benzín provedete ve forintech, či v českých korunách.
Pokud se rozhodnete pro platbu v korunách, pak se vám skutečně na terminálu zobrazená částka v Kč odečte z vašeho korunového účtu, ke kterému byla platební karta vydána. Tato na první pohled skvělá služba má své riziko, možnou nevýhodu. Ta je dána tím, že v tomto případě kurz převodu z forintů do korun určuje společnost, které patří platební terminál. A ten je často méně výhodný než ten, který je použit v případě, že se rozhodnete pro platbu ve forintech (tedy v místní měně). V takovém případě totiž směnný kurz určuje banka, která vám vede váš korunový účet.
Jak se proti tomu bránit? Na bankomatu si jednoduše zvolte platbu v lokální měně, někdy bývá označena jako platba „bez konverze“.
Chargeback aneb „vraťte mi moje peníze“
Chargeback je název pro proces, kterým držitel karty reklamuje prostřednictvím svého vydavatele karty (většinou banky) transakci zaúčtovanou ve prospěch obchodníka hlavně z důvodu:
- a) neposkytnutí služby,
- b) neobdržení zboží/služby nebo
- c) záměny zboží/služby.
Spadají sem i případně duplicitně zaúčtované transakce. Jde v podstatě o reklamaci dané služby s tím rozdílem, že ji nepodáváte prodejnímu místu, ale bance, a to tehdy, kdy jste se bez úspěchu pokusili jednat s daným obchodníkem/poskytovatelem služby, který vám však náhradu odmítnul nebo na vaši komunikaci nereagoval. Banka obchodníka následně kontaktuje s informací, že u dané transakce se vyskytly pochybnosti. Vaše banka od vás v takovém případě bude chtít např. doklad o koupi zboží či služby nebo právě kopie vaší snahy o korespondenci s obchodníkem, který však nereagoval nebo s vaší oprávněnou reklamací nesouhlasil.
Není cashback jako Cash Back!
Výraz cashback, psaný dohromady, je bonus od banky, kdy máte možnost získat při nákupu část peněz zpět. Často se s ním setkáte u kreditních karet, kdy vám banka vrátí určitá procenta z měsíční útraty. Některé společnosti vám vrátí část peněz zpět, když je utratíte v jimi doporučeném e-shopu.
Cash Back je služba, která umožňuje vybrat si pomocí platební karty hotovost při platbě za zboží u pokladny obchodníků, kteří jsou do poskytování služby zapojeni. V České republice nabízejí vybrané obchody tuto službu již od roku 2006.
Úroková sazba versus RPSN – co je víc?
Úroková sazba spojená s vedením účtu je odměnou banky za to, že jste jí svěřili své peníze, úspory, se kterými banka může následně obchodovat.
Úroková sazba spojená s půjčkou je poplatek, stanovovaný obvykle jako roční, placený dlužníkem věřiteli za určité časové období. Slouží ke kompenzaci věřitelovy „oběti“ vyplývající ze ztráty možnosti okamžitě použít peníze, ke kompenzaci inflačního znehodnocení kupní síly během doby trvání půjčky a ke kompenzaci rizika spojeného s půjčením peněz.
U půjčky je ale mnohem důležitější RPSN (roční procentní sazba nákladů), která vyjadřuje celkové náklady, které je klient povinen zaplatit věřiteli za poskytnutý úvěr za období jednoho roku. Do takových nákladů jsou zahrnuty jak úroky, tak i třeba jednorázové poplatky a jiné související náklady, které klient musí poskytovateli úvěru zaplatit). Setkáváme se s ní u všech typů úvěrů, zejména u úvěru spotřebitelského, kde je povinnost uvádět RPSN stanovena zákonem, stejně tak jako pravidla pro její výpočet. Pro klienta je to jeden z nejdůležitějších údajů, který by měl u jakéhokoli typu úvěru znát. RPSN dává nejlepší obrázek o tom, jaká bude cena úvěru pro klienta za jeden rok, tedy údaj, díky kterému je možné lépe porovnat nabídky jednotlivých poskytovatelů.
p.a. – trochu latiny neuškodí
Zkratka p.a., latinsky per annum neboli za rok nebo ročně. Používá se při vyjádření úrokové sazby, která je obvykle vypočítávána v procentech pro období jednoho roku (např. 4,5 % p.a.). Pokud tento údaj u úrokové sazby chybí, je nutné zjistit, zda jde jen o nedopatření a úroková sazba bude aplikována ročně, anebo zda se daná procentní sazba vztahuje k jinému období, např. měsíčně (per mensem, p.m.), týdně (per septimanam, p.sept.) nebo denně (per diem, p.d.).
Rozdíl ve zkratkách je zásadní, ukažme si to na příkladu – je pro vás levnější úvěr s úrokovou sazbou 1 % p. m. nebo 10 % p. a.? Správně je samozřejmě 10 % p.a. Proč? Úrokovou sazbu 1 % p.m. musíte vynásobit 12, abyste věděli, kolik zaplatíte za rok.
Dvoufázové ověření? Vyšší ochrana pro vás!
Dvoufázové ověření znamená lepší ochranu a vyšší bezpečnost nejen vašich bankovních účtů – k přihlašování pomocí hesla totiž přidává ještě další nezávislou metodu ověření vaší identity. Může jít o zaslání časově omezeného kódu v SMS na mobilní telefon, využití speciální aplikace smartphonu apod. Důležité je, aby každé z ověření proběhlo jinou cestou. Se znalostí jen jednoho ověření, třeba po ztrátě hesla, se pak útočník nedokáže např. do vašeho internetového bankovnictví přihlásit a vaše údaje i peníze na účtu jsou v bezpečí.
Bonita klienta aneb prověření schopnosti splácet
Ohodnocení tzv. úvěruschopnosti klienta. Při hodnocení toho, jak dobře bude klient schopen splácet svůj budoucí dluh vůči věřiteli, analyzuje věřitel (banka) osobní údaje i další údaje, které si od žadatele o úvěr vyžádá např. trvalé příjmy a pravidelné výdaje, a to jak žadatele o úvěr, tak i celé jeho domácnosti. Zpravidla je prověřena i žadatelova úvěrová historie a platební morálka, mimo jiné např. i v dostupných registrech.
Cookies je naše „stopa“ na internetu
Pokud používáte internet, tak jste se s tímto termínem už určitě setkali. Cookies jsou krátké textové soubory, které vytváří webový server a ukládá je ve vašem počítači prostřednictvím internetového prohlížeče (Internet Exporer, Firefox, Chrome atd.). Slouží k tomu, aby později, když se vrátíte na stejný web, prohlížeč poslal uloženou cookie zpět na server, a ten tak získal všechny informace, které si u vás předtím uložil.
Cookies umožňují odlišit jednotlivé návštěvníky webových stránek a uložit si o nich konkrétní údaje. V praxi se to projevuje například tak, že máte předvyplněné přihlašovací jméno do formuláře, váš prohlížeč si je totiž pamatuje z vaší minulé návštěvy.
Nejčastější typy podvodného jednání: phishing a vishing
Phishing je podvodné jednání, jehož cílem je vylákat osobní nebo důvěrné informace například prostřednictvím náhodně rozesílaných e-mailů, které předstírají, že jejich autorem je důvěryhodná společnost, a následně tyto důvěrné informace zneužít. Vzniklo úpravou anglického výrazu fishing (rybaření) - vyslovuje se "fišing"; v češtině též jako "rybaření".
Dalším stále více využívaným a sofistikovaným typem podvodu je vishing. Jednoduše řečeno jde o podvodné volání z podvrženého telefonního čísla. Útočníci napodobují telefonní čísla call center různých bank a následně telefonují lidem a tvrdí jim, že např. došlo k zneužití jejich platební karty nebo účtu, a žádají po nich údaje, které bychom nikdy a nikomu sdělovat neměli. Cílem je opět vylákat z lidí důvěrné informace jako jsou údaje o platební kartě, přihlašovací údaje do internetového bankovnictví, PINy a hesla. Jediný rozdíl je v tom, že podvodníci k tomu používají telefon.
Výčet zde zvolených zkratek a pojmů není samozřejmě kompletní, informace o dalších výrazech spojených s bankovnictvím můžete čerpat v bohatém slovníčku pojmů České bankovní asociace.
