Ve středu 15.9.21 měla dcera volno, tak jsme si naplánovaly, že pojedeme na houby do Starých Splavů. Na vstávání v šest hodin ráno už nejsem zvyklá, ale toto městečko mi za to stojí. Sbalené a připravené na cestu jsme byly kolem půl osmé, nasedly jsme do auta a hurá směr Máchovo jezero. Až na mlhu a stavbu kruhového objezdu v Zahrádkách se cestou nevyskytla žádná překážka. Staré Splavy už byly vylidněné, přivítalo nás prázdné město a my v pohodě dojely na známé místo v lese. I tam jsme byly téměř samy.
Co v lese nesnáším je křik a mluvení, není nic lepšího, než šumění stromů, zpěv ptáků a šplouchání vody, v tomto případě Máchova jezera. Vybaveny svačinou, košíky a nožíky jsme vstoupily do ticha kolem. Začínáme vždycky u vody, jaké bylo naše překvapení, když se na nás všude smály houbové hlavičky. Kdo se naopak mračil, byl labuťák, který si užíval se svou labutí rodinkou. Byla jsem docela neodbytná, tak se nechal vyfotit, stihla jsem i ostatní labutě a kačenky a pak už jsme je nechaly v klidu.
Ráno ve zprávách předpovídali déšť, mlha cestou nebyla moc příjemná, ale ve Splavech svítilo slunce. V lese bylo ještě chladno, během dopoledne se oteplilo a běhání po lese nás spolehlivě zahřálo. Nebudu vás napínat, houby zde opravdu rostly, dokonce jich bylo tolik, že jsme tam něco nechaly i jiným houbařům. Cestou domů jsme se ještě v kempu Pod Borným zastavily na malé pivo a langoše. Oboje přišlo opravdu k chuti. Ten déšť se spustil odpoledne při cestě domů.
Zvu vás na procházku kolem jezera a lesem. Oboje je srdcovka naší rodiny a během roku se těšíme na podzim, až budeme moct vyrazit do Starých Splavů. Mimochodem, domů jsme přivezly 12 kg hub, odpad odvezen na zahradu, sušené jsou ve sklenicích a zavařené ve sklepě. A proto jsem to nazvala Sdílená radost. Přeji všem krásný podzim.