Jeden z nejslavnějších českých vědců, archeolog, lingvista a orientalista Bedřich Hrozný se proslavil tím, že se mu podařilo rozluštit neznámý, 2500 let mrtvý chetitský jazyk, psaný v již známém klínopisu. Od úmrtí vědce, který tento jazyk identifikoval jako indoevropský, uplynulo 12. prosince 60 let.
Ještě ve druhé polovině 19. století prakticky nikdo neměl tušení, že nějaká říše Chetitů vůbec existovala a dokonce že byla jednou ze tří supervelmocí, které určovaly běh dějin v době, kdy vznikal Starý zákon. Až později byly v Turecku objeveny rozvaliny města Chattušaš (nyní Boghazköy), někdejšího hlavního města starověké říše Chetitů (bibličtí Chetejci). Právě zde německý badatel Hugo Winckler nalezl na 1300 hliněných tabulek.
První vědeckou výpravu do Palestiny uskutečnil Hrozný v roce 1904. O několik let později, na počátku první světové války, začal bádat nad rozluštěním již dříve nalezených hliněných tabulek v Turecku. Hvězdná chvíle Hrozného nastala 24. listopadu 1915, kdy v přednášce pro berlínskou Předoasijskou společnost oznámil, že takzvané boghazköyské tabulky jsou psány chetitštinou a určil její indoevropský charakter. O dva roky později přeložil chetitskou gramatiku a posléze i první vydání chetitských historických, právních a náboženských textů. Výsledky svého bádání shrnul ve své práci Jazyk Chetitů, kterou publikoval v roce 1917.
Pivo pili i v Mezopotámii
Bedřich Hrozný se narodil 6. května 1879 v Lysé nad Labem (narozen v rodině evangelického kněze) a po maturitě studoval v Kolíně krátce teologii a poté orientalistiku ve Vídni. Během studia zvládl deset orientálních jazyků. Později pracoval ve vídeňské univerzitní knihovně, v roce 1905 se na tamní univerzitě habilitoval a v roce 1915 mu byl udělen titul mimořádného profesora. Ve své první vědecké práci z roku 1901 zkoumal problematiku peněz ve staré Babylonii, v další práci Obilí ve staré Babylonii (1913) zjistil, že pivo pili i v Mezopotámii. Podnikal řadu průzkumných i studijních cest, přenášel.
Po vzniku ČSR se Hrozný, světově uznávaný a zcestovalý odborník, stal profesorem Univerzity Karlovy (v 1926-1927 byl děkanem Filozofické fakulty UK). Pokračoval ve výkopech v Palestině, Sýrii či Turecku, publikoval (celkem napsal 354 vědeckých prací) a v roce 1927 se zasloužil o vznik Orientálního ústavu Akademie věd.
V pohnutém roce 1939 odmítl emigrovat a byl zvolen rektorem UK, k jeho uvedení do funkce však již kvůli násilnému zavření vysokých škol nacisty nedošlo. Hrozný se tedy snažil alespoň veřejně přednášet, ale v roce 1944 jej stihla mrtvice. Jeden z prvních členů Československé akademie věd zemřel v Praze ve věku 73 let.
Ještě za Hrozného života bylo v jeho rodné Lysé nad Labem založeno Muzeum Bedřicha Hrozného. Dnes se v něm nachází stálá biografická expozice tohoto významného vědce, která zahrnuje sbírku jeho osobních předmětů i rukopisů. Hrozného archeologické nálezy z vykopávek z oblasti dnešního Turecka byly letos ozdobou výstavy s názvem Vynálezci a vynálezy, kterou uspořádalo Národní muzeum v Praze.
