Pro změnu zase něco jiného. Tuto báseň jsem psal v roce 1964, když mi bylo dvacet let.
POUŤ NA HORU MONTSALVAGE
Vzpomínky jsou bílí rackové
Kteří odlétají
A zase se vracejí
Vzpomínky jsou prchavé chvíle
Okamžiky a starý obraz s patinou
Visící v oprýskaném rámu
V pokoji nad postelí
Vzpomínky jsou sluneční ostrovy
Majáky světel
A lampiony tmy
Vzpomínky jsou mlhavé podzimní dny
Strom před oknem
A tiché Largo
Které odpouští
Sepjaté ruce
Tvář za sklem
Oči ve tváři
Šumící ticho modrých dálek
Vzpomínky jsou božský Logos
Vzduch, který zhmotněl
Čas, který přestal dýchat
Loď, která odplouvá
Hodiny, které měří čas
Víno, které je dopito
Vzpomínky jsou pouť na horu Montsalvage
Okna do zahrady
A prchavé chvíle
A čas
Který se zastavil
