Dnes dodávám fotky ze včerejšího mávání, ty jsem skleroticky zapomněla přidat.
A ta muška vedle mraku je odlétající letadlo pilotované Vandiným synem.
Na fotce to není poznat, ale Vanda v tu chvíli tep 180!
Vrboska je rybářská vesnička asi s pětistovkou domorodců. Vanda se rozhodla, že mne Vrboskou provede a ujala se role průvodce. Sjely jsme na kole ke kraji vesničky, kde končí mořský záliv.
Jak už jsem psala, přes záliv vedou čtyři mosty a někdy se Vrbosce říká Malé Benátky.
Vyfotím mosty, sedneme na kola a jedeme dál. Paní z domu, u kterého jsem měla opřené kolo, na nás něco volá.
Hodná paní, ještě jednou musím poděkovat. Upozornila nás, že jsem nechala na zemi batoh. Tady se nekrade, on by tam na mne počkal, ale kdoví kde bych přišla na to, že ho nemám na zádech.
Přijíždíme ke kostelu Sv.Lovro, je proti slunci, horko těžko hledám úhel pohledu, ať z fotky něco je.
Zastavíme se u domu a Vanda tvrdí, že to je škola. A to jenom jednotřídka v přízemí, v patře bydlí paní učitelka. Mám jí věřit? Vždyť nevidím žádný nápis, ale Vanda to tu zná už čtvrt století, tak snad zná i školu.
Každý návštěvník Vrbosky musí vidět tuto památku.
Všimněte si zvláštního půdorysu a tvaru stavby, připomíná vám loď? Dám vám hádanku: Co je za tou podivně tvarovanou zdí?
Úzkou uličkou procházíme mezi starými kamennými domy. Některé jsou pěkně zrestaurované.
Kdysi zeleninové zahrady jsou dnes pouze bylinkové a okrasné
Blíží se poledne, je nesnesitelné horko, hledám nejbližší stín, sním svačinu
a pádím k moři
Na protějším břehu je marina, která slouží ke kotvení, tankování a opravám jachet. Mohu sledovat přehlídku plavidel od malých jachtiček milionářů po honosné jachty miliardářů
Já sedím na břehu, kde kotví místní motorové čluny. Teď kolem mě přefrčeli mí hostitelé, stihnu to cvaknout? Ufff, povedlo se!
K večeru máme kurz kamínkování. Studentka je šikovná!
Ještě naaranžovat a můžeme na výstavu!
