Čtyři desítky let uplynulo od chvíle, kdy z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě odstartovala v roce 1972 směrem k Měsíci kosmická loď Apollo 17 s tříčlennou posádkou. Tvořili ji velitel Eugene Cernan, Ronald Evans a Harrison Schmitt.
O čtyři dny později, tedy 11. prosince, se výsadkový modul s Cernanem a Schmittem na oběžné dráze kolem Měsíce oddělil od mateřské lodi a o několik hodin později přistál na Měsíci v oblasti Moře jasu. Po 75 hodinách na povrchu Měsíce a třech výstupech z modulu trvajících celkem 22 hodin se astronauti vrátili k mateřské lodi na oběžné dráze Měsíce.
Na konci třetího výstupu na měsíční povrch se Cernan stal posledním člověkem, který se procházel po Měsíci. „Teď, když opouštíme Měsíc, odlétáme tak, jak jsme sem přišli a jak se s pomocí Boží navrátíme domů. V míru a v naději pro celé lidstvo,“ řekl velitel posádky před návratem do výsadkového modulu.
Cernan a Československo
Cernan, jehož prarodiče pocházeli z Československa, uctil své evropské kořeny tím, že na povrch Měsíce s sebou vzal československou vlajku. Ta se dnes nachází zarámovaná v kopuli největšího dalekohledu v Česku – na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.
Pro Cernana, který po sametové revoluci několikrát navštívil Českou republiku, byla mise Apollo 17 třetím a posledním kosmickým letem. Jeho závěrečná mise patřila k nejúspěšnějším. Astronauti nasbírali přes 110 kilogramů vzorků měsíčních hornin. Mimo kabinu modulu strávili rekordních 22 hodin a čtyři minuty. Po návratu posádky ovšem americký program letů na Měsíc nazvaný Apollo skončil. Posádka se tak stala posledními lidmi, kteří kráčeli po povrchu Měsíce.
Historie letů na měsíc začala 25. května 1961. „Jsem přesvědčen, že tento národ si může vytýčit za cíl, že ještě před koncem tohoto desetiletí uskuteční přistání člověka na Měsíci a zajistí jeho bezpečný návrat na Zemi,“ řekl ve svém projevu prezident J. F. Kennedy a určil tak budoucí kurz americké kosmonautiky. V té době šlo o důležité "bitevní pole" studené války, protože tehdejší SSSR získal krátce předtím prvenství první umělé družice i prvního člověka ve vesmíru. Trvalo osm let, než mohl Neil Armstrong hlásit z povrchu Měsíce v nejsledovanějším televizním přenosu v dějinách lidstva o "malém krůčku pro člověka, ale obrovském skoku pro lidstvo".
Měsíc lidstvo opět zajímá
Američané se na Měsíc chtějí vrátit. To bylo jedním z cílů ambiciózního programu Constellation, v rámci něhož NASA počítala s novou lodí Orion a raketami Ares. Nákladný projekt byl však z úsporných důvodů zrušen začátkem roku 2010 prezidentem Barackem Obamou. Navzdory celosvětové recesi si přesto některé body programu současný administrátor NASA Charles Bolden prosadil. Projekt lodi Orion byl vzkříšen – svůj premiérový let má absolvovat již za dva roky. Astronauti se v ní poprvé proletí kolem roku 2020 a posléze je má vesmírné plavidlo dopravit opět na Měsíc, k některému asteroidu a snad jednou i na Mars. USA také počítá s vývojem nové superrakety SLS.
Zájem o přistání astronautů na Měsíci již veřejně projevila i Čína, hovoří se také o Rusku, které bylo dosud k výzkumu nejbližšího zemského souputníka z pochopitelných důvodů skeptické. V každém případě – od počátku nového tisíciletí se Měsíc těší opět vzrůstajícímu zájmu bezpilotních sond z USA, Číny, Japonska nebo Indie. Na jeho povrchu jimi byla například potvrzena pravděpodobná ložiska vodního ledu v polárních oblastech Měsíce. Ten by mohl posloužit jako důležitá surovina základen pro další dobývání vesmíru.
Nová kapitola letů na Měsíc se pomalu otevírá.
