Co nás tedy od pondělí 1. března čeká? Jde o tato opatření, která budou platit celkem tři týdny:
1. Omezení pohybu obyvatel včetně návštěv příbuzných
Vláda zakazuje lidem zákaz opouštět svůj okres, kde mají trvalé bydliště. Výjimkou budou cesty do zaměstnání, na úřad či do zdravotnického zařízení. Návštěvy příbuzných ani v rámci okresu s bydlištěm podle nařízení vlády nebudou povolené, pokud nejde o zajištění nezbytných potřeb či nutné péče.
Pro cesty k lékaři a na úřady mimo okres s bydlištěm bude nutné čestné prohlášení či formulář.s místem, časem a cílem cesty. Nákupy budou možné jen v rámci okresu. Venčení psů v noci bude možné do 500 metrů od bydliště. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka budou pohyb lidí kontrolovat nejen policisté, ale také armáda pěti tisíc vojáků.
2. Roušky a respirátory i venku v zastavěných místech
Roušky budou od pondělí nutné i v zastavěných částech obcí, v nezastavěných místech pak budou roušky nutné v případě, že se setkají více než dva lidé.
3. Respirátory v obchodech i zaměstnání
Do obchodu, ale ani do práce lidé nebudou moci jít bez respirátorů. Náhradou už ani nebudou moci být dvě roušky na sobě. Ministerstvo zdravotnictví nařídilo zaměstnavatelům, aby vybavili zaměstnance ochranou dýchacích cest. V prodejnách, provozovnách či dopravě respirátory, jinde rouškami.
4. Školy i školky se zavírají
Od 1. března už nepůjdou do škol ani prvňáci a druháci, ale ani děti mateřských škol. Výjimkou jsou tato zařízení, která fungují při zdravotnických zařízeních, kam mohou dávat své děti lékařky, lékaři či zdravotní sestry.
5. Zavírá se většina obchodů
Otevřeny zůstanou obchody s potravinami, hygienickým a drogistickým zbožím, dále pak prodejny potřeb pro domácí zvířata, prodejny novin, časopisů a tabáku či květinářství. V provozu zůstávají také benzínové čerpací stanice, pohřební služby, autorśervisy, provozy taxislužby.
6. Restaurace zůstávají zavřené
Restaurace mohou mít nadále výdejní okénka.
7. Zavádí se povinné testování zaměstnanců
Vláda intenzivně pracuje na tom, aby byly všude v zaměstnání povinné autogenní testy. Podle ministra Karla Havlíčka vzniknou desetitisíce testovacích míst
První český lockdown loni v březnu
Vláda vyhlásila první nouzový stav 12. března 2020, kdy se nakazili koronavirem první tři Češi. V pátek 26. února 2021 vyhlásila vláda nový nouzový stav. Denní počet nově nakažených lidí se blíží 15 tisícům lidí, denně umírá kolem dvou set pacientů. Na jednotkách intenzivní péče leží rekordních 1500 lidí.Vláda proto žádá občany, aby nejnovější opatření dodržovali tak, aby zdravotnický systém zcela nezkolaboval.
"Chtěli bychom, abyste nám ještě jednou dali šanci, abyste ty tři týdny ještě vydrželi, abychom společně ten virus porazili. Já doufám, že ta opatření, které nyní vláda vyhlásila, budete dodržovat. Jsem přesvědčen, že to společně zvládneme," uvedl na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš.
Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného lze v příštích dvou týdnech čekat další růst nově nakažených, a to až k počtu kolem dvaceti tisíci denně. "Proto jsou nutná opatření, která vyhlašujeme. Předpokládáme, že po dvou týdnech budou čísla klesat za předpokladu, že lidé budou opatření dodržovat," uvedl Blatný.
Vláda epidemii nezvládá, říká řada odborníků
Přední čeští epidemiologové, virologové či imunologové již několik týdnů upozorňují na to, že vláda boj s epidemií prohrává. Například imunolog prof. Jiří Hořejší dlouho upozorňuje, že se v Česku málo testuje, což považuje za obrovský problém. „Teď jsme v situaci, že už to vůbec nejsme schopni zvládat. Trasování kontaktů je parodie,“ uvedl již začátkem února v rozhovoru pro iDnes.
Kritikou nešetří ani virolog Libor Grubhoffer, podle kterého vláda není schopna koordinovat jakoukoli činnost v krizových situacích. Jak uvedl v podcastu Ptám se já Marie Bastlové, v České republice to vypadá tak, že hlavním epidemiologem je premiér vlády. Profesor Grubhoffer považuje tvrdý lockdown, který měl přijít už daleko dříve, za nutný, aby kvůli kolapsu nemocnic nedošlo k situaci jako v italském Bergamu či New Yorku.
Po přísném lockdownu volá dlouhodobě také například šéf zdravotnických odborů Milan Kubek. Ten kritizoval zejména neprodloužení nouzového stavu poslanci a který upozornil, že nemoc Covid-19 už vzala život dvaapadesáti zdravotníkům, z toho dvaadvaceti lékařům.
Česko nejhorší v Evropě, řada zemí již rozvolňuje
O tom, že se v Česku nedaří epidemii krotit, svědčí i čísla, srovnávající zdejší situaci se světem. Česko je na tom v rámci Evropské unie podle počtu případů covidu-19 na milion obyvatel nejhůř, z celého světa je pak na tom hůře jen Andorra a Černá Hora. V celkovém počtu zemřelých je v EU na druhém místě a v celém světě třetí. V Česku zemřelo v souvislosti s covidem-19 téměř 1840 lidí na milion obyvatel, hůře jsou na tom celosvětově jen Belgie a San Marino.
Lépe než Česko jsou na tom všechny sousední země včetně Rakouska a Německa, ale třeba i Velká Británie, Portufalsko či Španělsko. Vlády těchto zemí zavedly před několika týdny lockdown a nyní postupně přísná opatření uvolňují. Velká Británie rozvolňuje díky úspěšnému očkování. V zemi je proočkována většina rizikového obyvatelstva, tedy seniorů či pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách. Lockdown opouští i Rakousko. Podle kancléře Sebastiana Kurze totiž ztratil účinnost - lidé jej nedodržovali a mnohá přísná opatření ztratila smysl.
