Rozejdeme se jako slušní lidé a zůstaneme přáteli. To je přání většiny párů, kterým to neklape. Realita bývá často jiná a je jedno, jestli jsou ti lidé spolu tři nebo třicet let.
„Ve své praxi jsem potkal hodně mužů, kteří si rozvod nebo rozchod – dnes se už mimo manželství rodí polovina dětí – představují jako algoritmus jasných a předvídatelných kroků. Skoro všichni mluví o tom, že se chtějí s matkou svých dětí rozejít v klidu a slušně. Jsou pak udiveni, když je proces rozpadu rodiny uvádí do velkého chaosu,“ říká psycholog Martin Jára, zakladatel Ligy otevřených mužů. A dodává: „Rozvod je v žebříčku nejnáročnějších životních situací na druhém místě, hned po ztrátě blízké osoby. A také se už ví, že psychosociální rozvod může – na rozdíl od rozvodu faktického – trvat až dva roky. Jiným a možná ještě silnějším důvodem emoční bouře u tátů jsou děti.“
Psychosociální rozvod je označení pro stav, ve kterém se člověk nachází v době rozvodu a po něm. I když už třeba dávno skončil soud, manželství je rozvedeno, majetek je rozdělen, on se cítí stále mizerně. Je zmatený, raněný, nešťastný, překvapený tím, co se vlastně odehrálo.
„Dodnes si vybavuju, jak byl pro mě rozvod těžký, akorát že jsem tehdy o tom s nikým nemluvil. Já prožil mládí v době, kdy se muži s pocity nesvěřovali a dát najevo smutek nebo nejistotu bylo považováno za slabost,“ vzpomíná pětasedmdesátiletý Karel, který se rozvedl, když mu bylo pětatřicet. „Prostě nám to neklapalo a žena navrhla rozvod. Oficiální žádost jsem tehdy podal já, přála si to tak. Výsledkem bylo, že jí zůstal náš byt a já si našel garsonku. Ovšem naše dcera samozřejmě zůstala se ženou a mě nechtěla navštěvovat. Chápu, co se mnou v malém garsonce, když doma měla svůj pěkný pokojík, že? Takže jsme se odcizili a dodnes je náš vztah víceméně vlažný. Několik let jsem tehdy proseděl v tom mém kamrlíku, připadalo mi, že jsem selhal, dost mě ten rozvod vzal. Pak jsem si našel další ženu a přiznávám, že jsem více pracoval na tom, aby naše manželství bylo lepší než to první. Už jsem se nikdy vícekrát rozvádět nechtěl, byla to divná, nepříjemná zkušenost a často jsem pak říkal synovi z druhého manželství, aby podobnou blbost neudělal. Samozřejmě, že ji udělal a já vím, že se tím pak hodně trápil, i když to stejně jako já tehdy, zdárně zastíral,“ říká.
Podobný prožitek má šedesátiletý Ota. Jeho jednatřicetiletý syn se právě rozvádí. „Nechápu, proč se ženil tak mladý, ani mu nebylo třicet. Nedávno jeho žena přišla s ním, že chce rozvod. Jsou mladí a pitomí. Teď si dělí majetek a syn se bojí, že nebude moct často vídat jejich dvouletého kluka. Jeho žena se chce stěhovat do jiného města, takže je jasné, že kontakt bude obtížný. Syn je z toho úplně vyřízený, dokonce jsem ho viděl, jak brečí. Vidím na něm, že se trápí, dokonce jsem ho vícekrát přistihl opilého. Mám strach, že ho ten rozvod psychicky zničí, má obrovský strach, že ztratí vliv na výchovu syn a vše nasvědčuje, že tomu tak fakt bude,“ vypráví.
Agentura Median nedávno dělala průzkum, ze kterého vyplynulo, že muži se v době rozvodu či rozchodu jen málokdy někomu svěřují nebo hledají odbornou pomoc. Jsou odhodláni vše řešit sami, ale pak je zaskočí, jak silně emočně rozchod prožívají. Třicet procent mužů uvedlo, že v době rozvodu u nikoho nehledalo pomoc, ale stejně odpovědělo jen asi devatenáct procent žen. Je to jasné, ženy se často svěří kamarádkám, příbuzným nebo mají své terapeuty a nevidí nic špatného na tom jít se poradit k odborníkům. Muži toto dělají málokdy.
Liga otevřených mužů a společnost Aperio spustila program s názvem Rozchodem rodina nekončí, ve kterém zájemcům odpovídá právě na otázky spojené s prožíváním rozvodů, pořádá pro ně setkání, učí je předcházet konfliktům a řešit je. Mnozí účastníci si tyto akce pochvalují a tvrdí, že jim situace spojené s rozvodem pomohly zvládnout.
Každopádně je pryč doba, kdy bývalo zvykem říkat věty: To zvládnu, však jsem chlap, chlapi nepláčou, chlap nesmí ukázat slabost a podobně. Stále je však hodně mužů, kteří se jimi řídí a právě pro ně je pak zvládání emočně vypjatých situací obtížné. A když jde o rozvod, emočně vypjatá situace to je vždy, ať jde o lidi mladé nebo i ty ve vyšším věku. Protože vždy je to něco, co člověk nepředpokládal, nechtěl. Nikdo se přece neženil s tím, že se po časem rozvede. Každý doufal, že právě jeho manželství bude hezké.
