Za bráchou na vojně
Ilustrační foto: pixabay.com

Za bráchou na vojně

11. 3. 2021

Mám bratra o tři roky mladšího a před padesáti lety jsme spolu jezdili pod širák. Náš táta z toho byl pramálo nadšený, já naopak byla pyšná na to, co jsem mladšího bratra naučila. Když musel brácha na vojnu, navštěvovala jsem jej v doprovodu našich společných přátel.

Jednou jsem mu upekla perník. Upéct jednoduchou litou buchtu není problém. Já ji vylepšila. Kus těsta jsem nabarvila kakaem, kus zelenou potravinářskou barvou a maskáčová vojenská specialita byla na světě. Brácha moc nadšený nebyl. Když viděl vojenský dekor, ztratil na buchtu chuť.

Táta bráchovi říkal: Počkej na vojně! To budeš mít po spaní v lese! Nečekej, že přijedu a oni řeknou: On tu není, je na čundru! Ale to by se tatík divil. Brácha sloužil na letišti. Když jsem ho přišla navštívit, na bráně na mne vší silou hulákal: Ségra, já nikam nemůžu, nemám vycházky! Ale podstrčil mi moták, kde bylo napsáno, ve které hospodě se sejdeme. Letiště mělo pořádnou rozlohu a nějaká možnost opustit útvar se našla vždycky. Došlo i na ten čundr. Myslím, že jsme mu tenkrát donesli spacák, aby mohl s námi nocovat. Brácha v kasárnách vycpal svou postel tak, aby vypadala obsazená a odskočil si do přírody. Chechtali jsme se u ohníčku, že teď by to chtělo, aby přijel táta. Řekli by mu, že syneček spí v lese...

V době jeho vojákování byla spartakiáda. Brácha se na ní přihlásil a trochu si  tím zpestřil jednotvárnou vojenskou službu. Jedno soustředění cvičenců bylo na Slovensku. Účastníci dostali po nácviku dva dny volna a brácha ještě s kamarádem vyrazili do Tater. Tam je bdělá hlídka zatkla, jako že tam nemají co dělat. Ale řekněte sami - nechali byste si uniknout takovou příležitost, odskočit si do slovenské přírody? Brácha líčil, že si připadal jako Švejk. Musel vyndat všechno, co měl po kapsách a vyslechnout rozčilený hlas: Vy něnistě vojaki, vy stě trempovia! No, jestli si důstojník myslel, že jim nadává, tak se mýlil. Oba provinilci to vzali jako poctu.

Do Slovenského ráje jsme jeli v době jeho řádné vojenské dovolené. Na nádraží se brácha převlékl do trampského, raneček s uniformou dal do nádražní úschovny a vyrazili jsme mezi tiesňavy. Dovolená nám utekla jako voda. Za dva týdny raneček z úschovny bratr vyzvedl, převlékl se do uniformy a jeli jsme domů. Uniforma nebyla ani pomačkaná. To jsem opravdu nečekala.

 Vzpomínal i na to, jak ho ještě s jinými vojáky vybavili vojenskými konzervami a vypustili do okolí letiště hledat pomníčky padlých ruských vojáků. Skupina vojáků  si užila přírody, táboření a poseděli i v hospodě. Když štamgastům vysvětlovali, jaký dostali úkol, dověděli se zajímavou informaci: "Ale vojáčkové, tady to přece osvobodili Američani!"

Hra na kytaru umožnila bráchovi účastnit se nějaké kulturní přehlídky, kde vystupovali jako hudební skupina. Bral to jako příležitost si tu službu na vojně zpestřit. Jinak to považoval za dva roky ztraceného času. Je dobře, že dnes se vojenské službě věnují ti, kdo o to mají zájem.

 

Můj příběh vzpomínky
Hodnocení:
(5.1 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?