Vinař Karel Průša: Pandemie se na konzumaci vína naštěstí nepodepsala, lidé si ho pořizují domů
Vinařství Karla Průši v Břeclavi. FOTO: archiv K. Průši

Vinař Karel Průša: Pandemie se na konzumaci vína naštěstí nepodepsala, lidé si ho pořizují domů

11. 2. 2021

Před více než dvaceti lety začal Karel Průša s dovozem červeného vína z Chile. Dnes je jedním z nejvýznamnějších importérů tarapackých vín v Evropě. Vybudoval vinařskou výrobu v Břeclavi a spolu se svými dvěma syny expandoval na Slovensko, kde díky nim vzniká rozlehlá vinařská výroba.

Co před léty stálo za rozhodnutím založit společnost Vinicola a uzavřít spolupráci s chilskou firmou Viňa Tarapaca?
Jelikož jsem se od ukončení školy pohyboval ve vinařské branži, byl jsem průběžně konfrontován se skutečností, že Česká republika není soběstačná ve výrobě vína. Výroba vína z přibližně 18000 hektarů tuzemských vinohradů nepokrývá spotřebu, která se pohybuje v současnosti ve výši 21 litrů na osobu. Každý rok se více než polovina potřebného množství v odvislosti na velikosti tuzemského vinobraní musí dovážet. A to buď formou sudového cisternového vína, které plní lokálně výrobci, nebo prodávají jako sudové, případně vína nalahvovaného v zemi původu.

Před zhruba dvaceti léty jsem se dostal do situace, kdy jsem se musel rozhodnout, jak dál pokračovat v profesním životě. Vzhledem k tomu, že jsem měl možnost seznámit se s kvalitou chilských vín na mezinárodních výstavách, ale i při návštěvě chilských vinařství, rozhodl jsem se v roce 1997 pro založení společnosti Vinicola a zahájení dovozu, v zemi původu plněného lahvového vína do České republiky. V Chile jsme vytipovali z mnoha lokálních vinařství společnost VIŇA TARAPACA, která byla založena v roce 1875. Vedení firmy chápalo složitost exportu do ČR a bylo ochotné vytvořit podmínky pro jeho realizaci. Postupně jsme rozšířili přímý import lahvových vín o Argentinu, Uruguay, Austrálii, Jižní Afriku a Nový Zéland.

Byl velký problém s dovozem chilského vína do Evropy? Na jaké překážky jste nejčastěji naráželi?
V počátcích dovozu jsme se potýkali se dvěma okruhy problémů. Jednak s nastavenou ochranou českého trhu, to znamená s výší cla, které bylo v prvních letech dovozu až 50 % z nákupní ceny vína. Naštěstí se postupně clo snižovalo a po vstupu do EU se ustálilo na fixní hodnotě vztažené na 1 litr vína, která je stejná pro všechny členské země. V případě importu chilského vína Chile uzavřela asociační dohodu s EU, která clo na dovoz vína do zemí EU zrušila, je nulové.

Druhá oblast problémů, byla neznalost zámořských vín jak u konečného spotřebitele, tak i u tehdejších nákupčích velkoobchodů, kteří nechtěli zámořská vína zařadit do sortimentu prodávaných vín. Mravenčí usilovnou prací, především realizací ochutnávek se nám podařilo jak zmiňované velkoobchody, tak i konečného zákazníka přesvědčit o kvalitě dovážených, především tarapackých vín, kde je příznivý poměr ceny ku kvalitě. Kvalita a rovněž chuť a vůně vín se nemění, zůstává dlouhodobě stejná. Červená vína jsou silně barevná, plná, tříslovitá, sametová. Bílá jsou ovocitá, suchá a svěží. V průběhu let se podařilo prosadit tarapacká vína na trhu tak, že nyní jsou nejprodávanější značkou zahraničních vín v ČR. Výhradně je dodáváme rovněž na Slovensko, do Maďarska a nově i na polský trh. 

Můžete nastínit s jakými problémy se potýkají importéři vína v době covidové?
Nyní při dovozu vín a v době covidové se importéři vína potýkají s řadou problémů. Především se začaly zpožďovat dodávky kontejnerů s vínem, neboť vzhledem k omezení obchodů s asijskými dodavateli, především s Čínou, uvázli v těchto zemích prázdné kontejnery,. Jejich nedostatek způsobuje zmiňované zpožďování. Ze stejných důvodů došlo i ke zdražení námořní dopravy. Nejen na importéry, ale i na lokální výrobce má dopad uzavření gastronomických zařízení u některých firem, které se orientovali na tento segment trhu je to dopad až likvidační.

V roce 2011 jste založili rodinné vinařství Na Soutoku v Břeclavi. Co vedlo k tomuto kroku a jak fungují ve vedení firmy tři muži, tedy otec a dva synové?
V minulosti jsme vyráběli malé množství vína pro vlastní spotřebu. Po vybudování sítě odběratelů na dovozová vína se jevilo logické zařadit do sortimentu i vína moravská. Když začal pracovat v roce 2010 po ukončení studií na Fakultě kvasné chemie a biochemie VŠCHT v Praze ve firmě mladší syn, zdálo se nám, že máme personální sílu spustit výrobu vlastních moravských vín. Postavili jsme provozní budovu, pořídili jsme nejmodernější technologická zařízení a z nakoupených hroznů od známých a ověřených producentů ze všech čtyř moravských vinohradnických podoblastí (Znojemské, Mikulovské, Velkopavlovické a Slovácké) jsme ve vinobraní v roce 2011 vyrobili první vlastní víno pod značkou Průša Vinařství na Soutoku. Název vychází z toho, že v blízkosti Břeclavi, kde víno vyrábíme je v lužních lesích soutok řek Dyje a Moravy. Tato přívlastková vína jsou určena pro nezávislý neřetězcový trh.

Do řetězců dodáváme od roku 2014 moravská přívlastková vína pod značkou Rodinné vinařství Břeclav, která vyrábíme a plníme pro stejnojmennou společnost jejímiž jednateli jsou oba synové. Po nástupu synátorů do Vinicoly, se starší syn začal věnovat oblasti komunikace s našimi zahraničními dodavateli a oblasti marketingové oblasti podpory prodejů jakož i oblasti budování značky, což jsou obory, které učí studenty VŠE v Praze. Mladší syn, který funguje trvale v Břeclavi má na starosti především výrobu moravských vín, včetně jednání s dodavateli hroznů a materiálů potřebných pro výrobu lahvových vín. Zároveň je jednatelem dceřiné firmy Vinicoly, Vinohradnictví Hluk s.r.o., která se zabývá pěstováním hroznů na ploše 30 ha a švestek na ploše 27 ha. Postupně se začíná věnovat i oblasti styku s odběrateli, především s nákupčími nadnárodních obchodních řetězců, které dovozová i moravská vína odebírají, což byla především moje pracovní parketa. Aktuálně koordinuji běžný denní chod firmy, vytvářím objednávky vín dovozových a řešením platební styk s odběrateli a dodavateli. Pochopitelně strategická rozhodnutí děláme společně. 

Pohybujete se na tuzemské vinařském trhu již roky. Jak se změnil a jak se změnil vkus vašich zákazníků?
Na trhu s vínem se pohybujeme opravdu již dlouho, prakticky celý pracovní život. Určitě po roce 1989 se museli začít tuzemští výrobci přizpůsobovat kvalitě a stylu dovozových vín. Omezila se výroba značkových anonymních vín, vín s vysokým obsahem cukru. Vinařský zákon omezil míchání dovozových a tuzemských vín, resp. deklarování vín dovozových za tuzemská. Po vzoru Rakouska a Německa byla podle obsahu cukru ve šťávě z hroznů nastavenou kategorizace vín, jako zemské, jakostní přívlastkové. Především v kategorii bílých vín dávají klimatické a půdní podmínky možnost vyrábět vysoce kvalitní odrůdová vína, která uspějí i v náročné konkurenci vín z celého světa na mezinárodních soutěžích. Podstatně se zvýšila vinařská kultura, obecné znalosti o vinohradnictví, výrobě vín a kvalitě vín u konečného zákazníka.

Ovlivňuje konzumaci vína současná pandemie?
Podle našich poznatků současná pandemie nemá dramatický vliv na konzumaci a tím i na prodej vína. Prodej z oblasti gastronomie se přesunul do běžné obchodní sítě, jejíž provoz není pandemií omezený, dále do vinoték a e-shopů.

Nedávno jste na Slovensku ve Vráblech otevřeli Vinařský dům. Jaké služby nabízí?
Tak jak jsme v ČR cítili potřebu doplnit dodávaný sortiment zahraničních vín o vína lokální produkce, dospěli jsme k rozhodnutí, že je potřebné udělat stejný krok i na Slovensku. V lokalitě Predium ve Vráblech jsme koupili dvanácti hektarový pozemek, na kterém jsme vysadili v roce 2018 sazenice vinné révy a zároveň začali stavět vinařství se skladovací kapacitou 500tisíc litrů. Jeho provozní část je již zkolaudovaná a v loňském roce zde bylo zpracováno již více než 100 tun hroznů. Předpokládáme, že v březnu začneme pod značkou Predium tato vína dodávat na lokální trh. Po dokončení, které plánujeme v letních měsících by měla v areálu vinařství fungovat rovněž degustační místnost s prodejnou lahvového i sudového vína, restaurace pro cca 40 osob a ubytovací část pro 12 osob.

A na závěr, prosím o doporučení. Jaké bílé a červené víno si máme koupit na dobrou náladu a jaké jako investici?
Je velmi komplikované doporučovat, jaká vína nakupovat. Chuti jsou rozdílné. Především v kategorii bílých vín je celá řada velmi dobrých vín moravské výroby. Vzhledem ke klimatickým podmínkám, většímu teplu jsou zatím plnější a barevnější červená vína z jižních vinařských zemí Evropy a Nového světa. Mají i vyšší obsah alkoholu, člověk z nich má dříve radostnější náladu. Nicméně i klima v naší republice se otepluje.

Investice do vín je problematická. Určitě existují velmi drahá vína, ale v případě, že o investice nechce investor přijít, nemůže toto víno ani ochutnat, otevřením láhve je po investici. Víno jako nejpřírodnější nápoj, je ho možné vyrobit z hroznů prakticky bez přídavku jakékoliv jiné látky, by mělo přinášet potěšení a přispívat k utužení zdraví konzumentů, nemělo by být předmětem spekulací.

rozhovor víno
Hodnocení:
(5 b. / 4 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 45. týden

Co se děje na podzim v přírodě? Tak právě o tom je vědomostní kvíz tohoto týdne. Kolik tentokrát získáte bodů?