Děti v mateřských školách jen nevybarvují omalovánky
Foto: Kateřina Navarová

Děti v mateřských školách jen nevybarvují omalovánky

1. 2. 2021

České školství mívalo výbornou pověst. Absolventi vysokých škol po příchodu do cizí země neměli problémy s uplatněním. Školy nechrlily tisíce maturantů, ale majitelé maturitních vysvědčení svůj obor ovládali.

Možná jen odborníci si uvědomovali a uvědomují, že vzdělávání začínalo, začíná a bude začínat už v mateřské škole.

Názor, že děti si tam s učitelkami jen hrají a vybarvují omalovánky a že by to zvládl každý, ve společnosti stále převládá. Zatímco o práci jaderného fyzika se nikdo neotírá, jak a co učit, ví kdekdo. Při této příležitosti se nabízí myšlenka polského básníka a satirika Stanislawa Jerzyho Leca: Vždycky se najdou eskymáci, kteří pro obyvatele Konga vymyslí pokyny, co dělat v době tropických veder.

Předškolní pedagogové si důležitost svojí práce uvědomují, a proto stále hledají novinky. Jednou z možností, jak zpestřit a zatraktivnit zvláště povinné předškolní vzdělávání, je platforma eTwinning. Jde o společenství evropských škol, díky kterému mohou jejich zaměstnanci vzájemně komunikovat, zapojovat se do projektů, sdílet své nápady a zkušenosti, spolupracovat.

V České republice je do eTwinningu zaregistrováno téměř 180 mateřských škol, z toho 17 sídlí v Praze. Jednou z nich je Mateřská škola Kytlická na Proseku. Její ředitelky Kateřiny Navarové jsme se zeptali:

Co bylo impulsem zapojit se do tohoto projektu a jak dlouho v něm spolupracujete?
Tím impulsem pro mne bylo zkusit něco nového, kdy se děti i já budeme učit společně. A také to, že eTwinning je spojený s využíváním moderních technologií ve vzdělávání, a já jsem byla přesvědčena, že to půjde i ve vzdělávání předškolním. Povedlo se mi od roku 2015 realizovat mezinárodní projekty, které byly oceněny národními a evropskými certifikáty kvality. Postupně se mi podařilo do eTwinningu aktivně zapojit i další kolegyně z naší mateřské školy, což považuji za úspěch.

Do projektu je zapojeno přes 200 000 škol z Evropy. Se kterými zeměmi spolupracujete?
Začínala jsem se slovenskými mateřskými školami, protože mne limitovala neznalost anglického jazyka. V momentě, kdy jsem za jeden projekt získala národní cenu a jela na evropskou eTwinningovou konferenci do Athén a byla odkázána na anglicky mluvící kolegyně, jsem se rozhodla najít si učitele a na „stará kolena“ se začít učit angličtinu. Potom už začala spolupráce s Itálií, Španělskem, Tureckem a Rumunskem.

Jak je to s jazykovou vybaveností učitelek a dětí ve vaší škole?
Mladší kolegyně, které maturovaly později, už měly angličtinu jako povinný jazyk. Co se týká nás starších, tak chodíme na angličtinu, a ty, které už s cizím jazykem začínat nechtějí, spolupracují se slovenskými školami. Pro děti probíhá bezplatná výuka angličtiny jednou týdně, kterou hradí a podporuje zřizovatel, kterým je MČ Praha 9.

Mnoho lidí začne přemýšlet, že když děti v mateřských školách neumějí číst a psát, jakým způsobem pak vzájemně komunikují se svými zahraničními kamarády?
Způsoby komunikace jsou různé a jsou jimi i společné výstupy v projektu. Například to mohou být fotky, videa, audionahrávky, komiksy, koláže, e-booky, kresby, výtvory nebo online setkání. Je potřeba veliká spolupráce paní učitelek, které samozřejmě s dětmi v případě potřeby výstupy přečtou nebo napíší.

Na webových stránkách jsme se dočetli, že účastníci byli zapojeni do projektů zaměřených na digitální postupy v oblastech e-bezpečnosti, tvůrčí postupy v pedagogice, průběžný profesní rozvoj zaměstnanců, společné učení dětí a pedagogů. Toto vše směrem k učitelům si dovedeme představit. Jak jsou ale do těchto aktivit zapojeny děti?
Na rozdíl od vyšších stupňů vzdělávání je zde prvotní plánování a příprava projektu s partnerskou školou pouze na učitelce. Pak už se děti zapojují do jednotlivých aktivit také tím, že si volí vlastní postupy práce, učí se svoji práci naplánovat, dokončit ji. Učitel je zde partnerem dětí a průvodcem. Děti se učí smysluplnému zapojení digitálních technologií do svých činností a učitel společně s nimi. Učí se komunikovat a pracovat online, což je v této době více než aktuální. Hlavně se učí vzájemně komunikovat a spolupracovat. A to samé se učí i jejich učitelé. eTwinning je přínosný pro obě strany a určitě slouží k rozvoji dětí i učitelů, kdy obě strany získávají kompetence nezbytné pro život v 21. století.

K takovéto komunikaci jsou potřeba vhodné technické pomůcky. Jste dostatečně vybaveni?
Ano, naše mateřská škola je nadstandardně vybavena. Ve třídách jsou interaktivní tabule a dotykové panely, máme iPady, které s dětmi využíváme nejen v projektech eTwinning, ale například také v projektu Šablony II., kde jsme získali dotaci na využití ICT v předškolním vzdělávání. Naše paní učitelky jsou průběžně vzdělávány i v této oblasti. Pro vybavení je také důležité mít zřizovatele, který se ztotožňuje s vizí, kdy chcete implementovat moderní technologie do vzdělávání, a to my v Kytlické máme.

Jedním z nejdůležitějších prvků eTwinningu je spolupráce mezi učiteli, žáky, školami, rodiči a místními orgány. Jaké zkušenosti máte v Praze 9?
Nevím o další škole v Praze 9, která by do eTwinningu byla zapojena. Rodiče našich dětí bývají do některých aktivit zapojeni a vždy jsem se setkala pouze s kladným ohlasem. Rodiče mohou na webových stránkách, kde jsou zveřejňovány výstupy z projektů, sledovat práci svých dětí. V případě místní komunity se mi podařilo do jednoho projektu zapojit i lidi, kteří dětem pomáhali poznávat a vyzkoušet si různé profese. A jak jsem již uvedla výše, my máme plnou podporu zřizovatele, což je také důležité.

Zapojené školy předkládají různé projekty. Seznamte nás prosím s těmi vašimi.
To by bylo na samostatný a dlouhý článek, protože projektů je už mnoho. Jeden mi byl asi úplně nejbližší a pro mne a moje školkové děti velmi zdařilý a přínosný. Jmenoval se Bez práce nejsou koláče. Děti se zde staly řemeslníky a každý měsíc po celý školní rok se věnovaly jinému řemeslu. Vyzkoušely si práci kominíka, kdy jsme stavěli komíny, počítali, porovnávali a měřili, děti zde rozvíjely matematickou pregramotnost. Společně vytvořily komínovou koláž, kdy spolu musely vzájemně spolupracovat a komunikovat a respektovat se navzájem.

Když byly pekaři, tak jsme navštívili místní pekárnu, kde pekař s dětmi pekl opravdové koláče. Děti potom samy ve školce vyrobily perníkové těsto, vykrájely cukroví, které jsme upekli, ozdobili a poslali kamarádům z partnerské školy na Slovensko. Současně natočily videorecept, který potom sdílely s dětmi na Slovensku. Myslím, že právě pekař byl pro děti obrovským zážitkem.

Když jsme byli myslivci, šli jsme do lesa krmit zvířátka, vyrobili jsme opravdové dřevěné krmítko, kdy děti samy konstruovaly ze dřeva a zatloukaly hřebíky. Krmítko dnes visí na Slovensku ve školní zahradě v MŠ Gyňov.

Před masopustem a karnevalem jsme se stali švadlenami, kdy švadlena přinesla do školky šicí stroj a děti si vyzkoušely šití na něm; také vyšívaly na kanavu a ušily pro kamarády na Slovensku vlajku a záložky do knížky.

V březnu se předškoláci stali spisovateli a tvořili vlastní příběhy, které potom společně se slovenskými dětmi ilustrovali a vytvořili si vlastní knihu.

V dubnu jsme byli meteorology. Vyzkoušeli jsme, jak lidé dříve předpovídali počasí a natočili jsme video kalendář, kdy si děti nakreslily vlastní kulisy, a díky tzv. klíčování na zelené pozadí vzniklo originální video, v němž děti říkají pranostiky a za nimi se promítá jejich autorské výtvarné dílo.

Na závěr jsme byli zahradníky, sázeli jsme, pěstovali, pozorovali, jeli do zahradnictví za paní zahradnicí a rozloučili jsme se se slovenskými kamarády tím, že jsme si vzájemně vyměnili sazenice stromů a zasadili je na našich školních zahradách.

Tento projekt byl velice náročný na přípravu, na čas, ale za ten náš společný rok se z nás stala skvělá pracovní parta.

Abychom dostáli titulku našeho rozhovoru. Je možné předpokládat, že vaši předškoláci omalovánky nepoužívají? Kterým konkrétním činnostem se věnují? Limituje je skutečnost, že neumějí číst a psát?
Předpoklad je špatný, protože naši předškoláci omalovánky používají, stejně jako stavebnice, auta, kočárky, pexesa apod. Mají stejné potřeby a zájmy jako děti v jiných školkách. Což ostatně naši předškoláci zjistili v anglickém projektu Different but similar (Rozdílní, ale podobní), kdy jsme spolupracovali s výše zmíněnými evropskými zeměmi. Děti zde poznaly, že nezáleží na barvě pleti, na jazyku, kterým mluví, na jiné kultuře, zemi nebo jméně, ale že všechny děti mají v jejich věku společné zájmy (hru, kreslení, sport, kamarády, přírodu, hračky apod.). eTwinning nedělá děti jinými, jen se více vzájemně poznávají a více se spolu učí novým věcem, stejně tak učitelé. Neznalost čtení a psaní děti v jejich aktivitách nelimituje, ale je více náročná při plánování a přípravě projektu pro učitele.

Takže, který konkrétní přínos má tento projekt pro děti?
Budu se opakovat, děti spojuje a dává příležitost každému z nich. Děti se věnují společnému učení, učí se respektovat jeden druhého, vzájemně se vyslechnout, dohodnout se, hledat různá řešení, práci si naplánovat, dokončit a společně sdílet radost a vážit si práce svojí a druhých. Jsou samostatnější a více si věří. Vědí, že chyba a neznalost není žádná ostuda, ba naopak, pomáhá jim to v dalším poznávání a učení.

 A pro ostatní aktéry, myslím učitelky, rodiče...
Já tvrdím, že eTwinning je nástroj pro profesní růst učitelů. Sama jsem si to vyzkoušela a profesně se za těch pár let posunula. A rozhodně je to nástroj proti vyhoření učitele. Kolegyně, které se do eTwinningu zapojily, dnes říkají to samé. Že musely opustit svou komfortní zónu a začít na sobě pracovat. Což slyším ráda. Přínosem je partnerský přístup všech aktérů a partnerská škola pro celou místní komunitu.

Máte zpětnou vazbu o tom, jak si děti, které ve vaší školce prošly tímto programem, vedou v 1. třídě základní školy?
S rodiči jsme v kontaktu a vím, že děti si vedou dobře. Víte, tady je úplně jiný problém. Ale to by bylo také na samostatný článek. Prostě je to o tom, s jakými učiteli se děti nejen na začátku své vzdělávací cesty setkají, jestli učitel k dětem přistupuje individuálně, jakým způsobem je hodnotí a komunikuje s nimi, to je potom ovlivňuje v jejich motivaci a chuti se učit, poznávat nové věci a sebevzdělávat se.

Která negativa v tomto projektu spatřujete?
Nevím, jestli to je negativum, ale projekt je velmi náročný na přípravu a postupné vytváření a zpracování jednotlivých výstupů. Mě to baví, takže já to neberu jako negativní, ale přínosné pro mne i děti. Ta radost, když se nám společná práce povede, smaže veškerá negativa.

Vy jste ambasadorka tohoto projektu. Co to znamená?
Ambasadoři eTwinningu jsou učitelé mateřských, základních a středních škol. Věnují se propagaci eTwinningu, kdy proškolují učitele, kteří se chtějí do této aktivity zapojit, dělají poradenskou činnost. Děláme semináře, pořádáme workshopy a webináře. Publikujeme články a metodiky. Pořádáme konference pro učitele a další vzdělávací akce, kdy se i my samozřejmě dále vzděláváme, a to vše pod záštitou Domu zahraniční spolupráce v Praze.

A co jiné mateřské školy? Jak se k zapojení do tohoto projektu staví? Máte nějaké zkušenosti a poznatky? Alespoň v obecné rovině...
Zkušenosti mám z konferencí a webinářů, kde se zapojují předškolní pedagogové z České republiky a ze Slovenska. Myslím si, že na začátku vždy převládá obava, a to z důvodu zapojení technologií a možná i jazykové nevybavenosti některých předškolních pedagogů. Ale když zjistí, že projekt nestojí jen na technologiích, že mohou spolupracovat i s českou nebo slovenskou školou, zkusí se zapojit.

Školy získávají titul eTwinning School. Byla oceněna i vaše škola?

Naše mateřská škola ho získala již podruhé, myslím, že jako jediná mateřská škola v České republice právě dvakrát za sebou.

Školy s tímto oceněním jsou příkladem pedagogického rozvoje a vodítkem pro ostatní školy. Mateřská škola Kytlická patří mezi školy, které aktivně propagují hodnoty a pedagogické postupy eTwinningu. Co k tomu dodat?

Všichni v naší mateřské škole si tohoto ocenění velmi váží zvláště proto, že je udělováno školám, které jsou příkladem dobré praxe. Jsme si vědomi, že jsme tzv. více na očích veřejnosti laické i odborné. Je to pro nás popud ke zkvalitňování vzdělávání našich předškoláků a byli bychom rádi, kdyby veřejnost právě toto vzdělávání nepodceňovala. V neposlední řadě si uvědomujeme, že pro další mateřské školy můžeme být vhodnou inspirací, jak více a lépe děti povzbuzovat v chuti něco se naučit.

děti rozhovor škola
Hodnocení:
(4.2 b. / 5 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie

Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 51. týden

Advent a vánoční zvyky v Česku i ve světě. To bude tématem vědomostního kvízu tohoto týdne.