Zima, zima, tu je, snížek poletuje. To byla písnička, kterou jsem učila zpívat děti v mateřské škole. A také Sněží, sněží, mráz kolem běží, nebo i Padá sníh, padá sníh, pojedeme na saních. To totiž býval sníh i v Praze. Mám dojem, že za chvíli a možná už naše pravnoučata nebudou vědět, jak sníh vypadá.
Konečně napadl sníh i u nás ve Volyni a já jsem se vydala na procházku, abych tu krásu zvěčnila, možná pro ta pokolení budoucí.
Asi jsem to stihla jentaktak, protože svítí slunce a sníh začíná tát. Je to ale krása. Bílá peřinka přikryla všechen nepořádek a ozdobila stromy domy krajkou. Sice musím dávat pozor, abych po nějakém zmrazku neuklouzla a nepoškodila si zase nohu, ale procházka to byla krásná a i pejskovi se líbila. Posílám vám tu krásu ukázat.
