Opatrujte se, ale čísel se neděste
Ilustace: MZCR

Opatrujte se, ale čísel se neděste

23. 10. 2020

Žijeme v době, kdy snad každý radí každému. Nechci nosit dříví do lesa, tak použiju trochu statistiky. I když si myslíte, že statistice nerozumíte a že to jsou nějaká nedůležitá čísla, podívejte se na ně se mnou.

Rostou všechny počty - infikovaných,. nemocných, zemřelých. A bude to stále horší. Jak se k tomu postavit?

Kouknem se do statistiky. Denně se zveřejňují počty těch, kteří jsou právě nemocní. V každé obci. Tak třeba v Hodkovicích, kde žiju, je to 31 lidí, v Náchodě, kam jezdím, 279 a v Praze 19738 nemocných.

Vypadá to opravdu šíleně nebezpečně. Avšak počítejte: v Hodkovicích žije necelých tři tisíce obyvatel, takže je nemocný zhruba 1 člověk ze sta. Náchod je mnohem větší, skoro 20 tisíc obyvatel a 279 nemocných, takže to je zase zhruba 1 člověk ze sta. V Praze to je 1-2 lidi z každé stovky neboli 1,5 procenta. Ve většině měst to není víc, někde to jsou i dvě procenta, dva lidi ze sta, ale ne třeba deset nebo padesát. Jednoduše řečeno, není tak úplně snadné se nakazit, jestliže nevyhledáváte rizikové situace.

Které to jsou? Pobyt na pracovišti s nezakrytými ústy a nosem. To většině z nás už naštěstí nehrozí. Pak rodinné oslavy, na které se sjede příbuzenstvo. To teď určitě nedělat! Návštěvy a hlídání vnuků, kteří sami chodí do školy (teda když ji nemají zavřenou). To taky bohužel raději ne, protože vnuci mohou být nemocní bez příznaků. Nejhorší je, když se sejde víc lidí, jsou spolu v jedné místnosti, nevětrá se se tam a ještě jsou blízko u sebe. Takovým situacím se vždy vyhněte. Nejlepší je naopak pohyb na čerstvém vzduchu. Procházky nikdo nezakázal a nezakáže. Já jezdím na kole pro výborné obědy k výdajovému okénku, které je 7 km daleko, a cestou míjím dvě další.

Zpátky k tomu 1 – 2 procentům nemocných. Ty na ulici sotva potkáte, protože většinou leží doma v posteli anebo jsou v nemocnici. Takže to by bylo dobrý. Koho ale můžete potkat, to jsou ti nově nakažení. Ale ti to většinou chytli doma nebo na pracovišti. Na těchto dvou místech vzniká 60-80% všech nákaz.

Jde tedy o to, kolik je kolem vás těch nově nakažených. Nemáte-li kolem sebe nemocné doma nebo na pracovišti, tak to víme jen zhruba. Pomáhá další statistika, takzvané reprodukční číslo. To udává počet lidí, které v průměru nakazí jeden nemocný. Tento týden se reprodukční číslo pohybuje někde mezi 1,2 a 1,4. Pozor, to je za celou republiku, ne právě za vaši obec. Kdyby skrytě infikovaní (bez příznaků) infikovali jen 1,2 až 1,4 dalších, to by bylo výborné, protože třeba u nás v Hodkovicích by se mohlo potkat 31 krát 1,2 až 1,4, to je 37-43 lidí. To je pořád ještě velmi málo. Bohužel jestli se virus přenáší snadno, tak to číslo bude neustále narůstat. Kvůli tomu jsou vlastně ta omezující opatření, protože víc infikovaných = víc nemocných = víc hospitalizovaných = víc těžce nemocných = víc zemřelých. A současně se přeplní zdravotnické kapacity. Ani ne počty lůžek, jako spíš počty ventilátorů a počty lékařů a sester. 

Abychom se vrátili k těm vyhlídkám v našem městě. Není snadné se nakazit, když si dáváme pozor a nevystavujeme se zbytečně riziku. Avšak nesmíme být ani příliš ustrašení, pevně zamčení doma, nevycházet a nedělat vůbec nic. Nejsme-li nemocní, musíme zůstat aktivní. Tři druhy aktivit potřebujeme: Přiměřenou tělesnou aktivitu, stačí hrabat listí nebo chodit na procházky, nemusíme zrovna běhat. Druhá věc – nějaké duševní aktivity. Nestačí občas vyluštit křížovku a koukat na televizi. Mnohem lepší je číst knihy, vyhledávat si něco na internetu a – budete se divit – vařit nebo kutit něco ne úplně jednoduchého. U čeho prostě musíte myslet. Kdo nepoužívá svaly, tak mu zakrňují, pak ho začnou bolet ruce nebo snadno upadne atd. Kdo nepoužívá hlavu, tak mu degeneruje podobně jako ty svaly. Napsal jsem to zjednodušeně, ale vpodstatě to platí. A ta třetí aktivita – to jsou společenské kontakty. Nemůžete-li se scházet s přáteli, příbuznými a sousedy, tak aspoň mluvte přes plot nebo si telefonujte. Dospělým vždycky říkám: jestli někde bydlí vaši staří rodiče, tím spíš, když třeba jen mamka nebo jen taťka, tak jim aspoň denně zavolejte. Denně v šest večer. Jak se máš? Co se stalo? Co je zajímavého? To není jenom nějaká zdvořilost. To je vpodstatě terapeutický (léčebný) postup, který udržuje lidi v lepší formě, než kdyby jako osamělí seděli na gauči a koukali před sebe. Nečinnost poškozuje starého člověka víc, než si umíme představit.

Použili jsme tady statistiku – počty nemocných, počty obyvatel, zdroj nákaz v % a reprodukční číslo. čísla na první pohled nudná, ale dovedou nás k velmi praktickým úvahám, jak rozumně situaci posuzovat a co dělat. Sami si ta čísla můžete najít. Počty nemocných nejsou na webu ministerstva zdravotnictví, jak byste čekali, nýbrž si je musíte vyhledat na podivné adrese flo.uri.sh. Ano, postupně se to zhoršuje, ale se středověkou epidemií moru to fakt nemá nic společného. Opatrujte se, ale čísel se už neděste.

 

Přeji vám, ať jsou současné koronázdniny co nejkratší, ať nemáme na konci roku Koronoce a samotný Koronáček ať je zalezlý daleko u severního pólu.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 23 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 52. týden

U tradic zůstaneme i na přelomu roku 2024 a 2025. Kvízové otázky tohoto týdne se budou týkat tradic novoročních.